Knihy přečtené za leden 2017

15. února 2017 v 11:15 | Kelly |  Koutek čtenářův
Příspěvek do knižní rubriky, olé! Upřímně, kdybych se měla krátce zmínit o knihách v roce 2016, tak je to děs, bída a ještě jednou děs. Spadla jsem asi tak na polovinu toho, co jsem dřív za rok přečetla. Asi. Já to pro jistotu ani nepočítala přesně. Ne že bych se za sebe styděla, pořád je lepší, když přečtu třeba dvacet knížek než vůbec žádnou, ale spíš mě to mrzí. Ale prostě není moc času, a i když jsem zjistila, že už se mi nedělá špatně v autobuse a že si v nich tedy mohu číst, tam je to oproti vlaku omezeno tím, že brzy ráno je tma (a to světlo v autobuse bývá mnohdy takové pofidérní) a když jezdím pozdě odpoledne, tak teď v zimě ještě taky (tady si můžete všimnout, že tenhle článek jsem očividně měla rozepsanou nějakou dobu, protože ráno sice ještě tma je, ale odpoledne už to tak hrozné není). To se ten čas na čtení hned trochu zkrouhne… Ale teď v lednu jsem třeba zvládla přečíst tři knížky. Tak trochu jsem se totiž i rozhodla, že s tím musím něco dělat. Potřebuju číst, potřebuju dohnat ty knihy, na které se těším už dlouho, a hlavně mi to i chybí. Když se mi bude chtít (hahaha), možná napíšu krátce něco o těch významnějších knihách, co jsem přečetla v roce 2016, ale uvidíme. Už to radši nebudu slibovat. :D
 

On the Other Side (2016) | Carrie Hope Fletcher

13. února 2017 v 9:03 | Kelly |  Koutek čtenářův
Tohle není recenze. Recenze psát neumím a pravděpodobně asi nikdy umět nebudu. Měla to být původně součást článků s knihami za leden 2017, ale trochu se to zvrtlo. :D Ale ten článek taky bude.

On the Other Side je knížka, na kterou jsem se fakt těšila. Tak moc, že jsem radši přestala doufat, že mi ji Ježíšek nadělí pod stromeček, a objednala si ji už někdy v listopadu, protože mi bylo jasné, že i přes vroucné přání se na mě Ježíšek vykašle. :D Ale už dřív vydala All I Know Now, tak třeba tentokrát…

Carrie Fletcherová je divadelní herečka, zpěvačka a spisovatelka a… ehm, youtuberka. Jediná, kterou sleduji, a víceméně jsem se k ní dostala náhodou. (Díky FFku.) Ve zkratce - je boží. A stejně stará jako já! A má boží vlasy! A je blázen do Disneyho a Harryho Pottera a Doctora Who! Carrie mi byla už od prvního zhlédnutí velmi sympatická, líbilo se mi, jak se dokáže vyjadřovat o věcech, které miluje, které ji dennodenně provází a zvláště se mi líbí její videa z divadelního zákulisí. Taky často vypráví o knížkách, o lidech a tak. Nevím, možná to je klasický youtuberský průměr, já tu jinak scénu (radši) nesleduji.

Hello...

2. ledna 2017 v 19:51 | Kelly |  zápisky z Tkalcovské ulice
…is it me you're looking for?


Chybí už jen pár hodin a budeme mít za sebou první dva dny nového roku s číslem 2017. A kdy jindy než na začátku nového roku se navrátit ke svému virtuálnímu děťátku, které poslední dva roky spíše jen skomíralo a bylo jen pouhou připomínkou toho, co jsem kdysi kontrolovala skoro každý den? Kdy jsem se toulala po blozích svých známých i těch méně známých, ačkoliv u těch to probíhalo většinou bez komentářů.

Ne, nedělám si iluze, že by se to ještě někdy do těch kolejí vrátilo, protože víme, jak dopadl můj poslední pokus, žeano. Na moji obranu - ten rok 2016 byl nakonec divočejší, než jsem ho v tom únoru, kdy jsem sem napsala naposledy, očekávala. A přestože ke konci už se to zase uklidnilo, pak už se mi ani psát nechtělo. Říkala jsem si, že to bude zbytečné a stejně na mě všichni pomalu pozapomněli. A kromě čarodějnic, se kterými se vídám i v realitě, tak to tak nejspíš i opravdu dopadlo. Ne že bych někdy měla velkou čtenářskou základnu, to ne, ale víte, jak se to říká - sejde z očí, sejde z mysli. Vypisování mi ale poslední dobou chybí víc a víc, takže i když se obvykle s novoročními předsevzetími neobtěžuji, ohledně blogu jsem si jedno malinké dala. Nejsem naivní, nehodlám si slibovat, že napíšu alespoň jednou týdně, ale jeden článek měsíčně by šel. Pak budu mít aspoň radost z toho, když se mi náhodou podaří těch článků zveřejnit více.

No a co ten rok 2016?
 


Hudební inspirace #1

20. února 2016 v 22:02 | Kelly |  zápisky z Tkalcovské ulice
Zjistila jsem, že hledat něco v mé historii přehrávání na youtube se ukazuje býti nadlidským úkolem, protože jsem velice inteligentní a nechávám sourozence koukat se na různé pohádky, no a pak mezi tím hledejte něco, co jste někdy poslouchali vy. Úplně nejvtipnější to je ve chvíli, kdy si pouštíte Imagine Dragons a na konci v navrhovaných videích na vás vybafne Lokomotiva Tomáš. Bazinga!

Se mnou a muzikou se to má tak, že sice nejsem takový hudební nadšenec jako například do knížek nebo seriálů, ale něco nového si vždycky ráda poslechnu. A zvláště ze stylů - byť to zase až tak nerozlišuji a vlastně bych nejspíše měla problémy s tím, kam něco správně zařadit - které mám ráda. Pokud to je tenhle případ, je potom hrozně jednoduché se nadchnout a poslouchat to pořád dokola. Bohužel mám většinou tu smůlu, že když už někoho dobrého objevím, často se stává, že dotyčný interpret má jen několik zveřejněných písniček, případně pokud mám štěstí, tak i celé jedno (!!!) album. Nicméně je fakt, že radši jedno dobré album než deset špatných.

Knihy přečtené za leden 2016

17. února 2016 v 8:50 | Kelly |  Koutek čtenářův
Co mi vážně za těch několik měsíců blogové absence chybělo, to byly tyhle knižní články, díky kterým jsem se naučila udržovat si přehled o přečtených knihách plus mě to donutilo se k dané knize nějak vyjádřit. Jenže jsem měla problém. Pokud jsem o roku 2014 říkala, že co se čtení týče, tak jsem se moc nevytáhla, rok 2015 byl co do čtecí stránky přímo katastrofický. A to tak že hodně. Počet přečtených knih by se nevyškrábal ani na patnáct… Takže rekord, yay! Nemůžu to svádět ani na nedostatek času ani na neschopnost číst v angličtině (na to jsem si kupodivu zvykla rychle, přestože jsem předtím přečetla snad jen jednu celoanglickou knihu), spíš na takové hloupé shody náhod a nenáladu plynoucí z všeho možného.

Jsem ale ráda, že můžu prohlásit, že se to s příchodem nového roku zlepšilo, a to celkem dost. V tom smyslu, že jsem za leden přečetla minimálně stejně knih jako za loňský první půlrok dohromady, a přestože se za čísly nehoním a nepotřebuji je mít nejvyšší, je to fajn pocit. A to si vezměte, že čtu převážně jen ve vlaku a při čekání na vlak. Přes víkendy občas taky, ale to je většinou pouze dočítání, abych s sebou pak v pondělí nemusela tahat knížku, kterou bych dočetla během cesty do práce a cestou zpátky hořekovala, že nemám co číst.

Asi někdy v budoucnu sepíšu článek, ve kterém se zmíním o knihách přečtených loni, mám tam pár kousků, u kterých by mi bylo líto je nedoporučit dál, ale teď se mrkneme na knižní leden 2016.

Další články


Kam dál

Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.