Únor 2011

Zničená (Touria Tiouliová)

28. února 2011 v 21:36 | Dori |  Books in my thoughts / Knihy v mých myšlenkách

Autentický příběh francouzské muslimky, která se domnívá, že chce-li být šťastná, musí najít své kořeny a žít v souladu se svým náboženstvím. Odstěhuje se proto do jednoho z arabských emirátů Dubaje, aby tam nalezla klidný a naplněný život, o němž sní.Stane se však obětí znásilnění, a když se pokouší domoci spravedlnosti, je zatčena a v souladu s muslimským právem šaríja uvězněna za "mimomanželské sexuální styky". Na vlastní kůži tak poznává, jakým peklem může být život v zemi, kde ženy nemají žádná práva. S pomocí francouzských přátel a příbuzných se jí nakonec podaří vycestovat, aby mohla podat toto otřesné a živé svědectví.

Oheň na svíci sfoukneš, na srdci nikoliv

27. února 2011 v 18:22 | Dori |  Vycvaknuto
A já mám zase takovou tu nostalgickou náladu, kdy se probírám staršími fotkami a jen tak vzpomínám. Tahle fotka je z loňské zimy, kdy mi ještě fungoval foťák a já tak mohla do aleluja fotit svůj milovaný ohýnek.
Miluju svíčky a prstem jen tak "přecházet" po tom plamínku. A nevěřili byste, jak dlouho dovedu nečinně zírat na ten hořící knot.


Tik tak, tik tak

27. února 2011 v 18:11 | Dori |  (ne)deníček - články do 24. 12. 2013
Čas se neptá na pocit.. ten si jenom tak letí..

Aneb čas a jeho vlastnost utíkat rychle, když to zrovna nechci. Tralala, dneškem nám končí prázdniny a já se cítím, jako by žádné ani nebyly. Pravda, možná to bude taky tím, že jsem nic světoborného neudělala (a to jsem se kasala, že si dopíšu sešity, čtenářský deník a tak dále..). A sakra, mě se nechce do školy! A první den hned do čtyř, sakra, z toho by jeden šílel!

A nejde jen o prázdniny, ono vůbec, když se nad tím zamyslím.. Já jsem už v půlce třeťáku, sakra! (Pominu fakt, že vůbec nechápu, jak jsem dokázala prolézt.) To je nějaká zrada, před chvílí jsem ještě končila devítku. Pche! A hm, vůbec nevím, kam jít po gymnáziu. Uvažovala jsem nad pedagogickou, ale.. já prostě nevím! Jak já se znám, tak to ještě třikrát změním :D

A taky už to jsou dva roky, co jsem se rozešla s přítelem. A.. Ne, o tom mluvit nebudu, teprve nějak před Silvestrem jsem se s tím konečně smířila. Ano, já vím, neskutečně jsem z toho šílela a smutnila po něm, ačkoliv jsem to ukončila já. Hm, je to na delší vyprávění. Ale prostě bych neřekla, že už to jsou dva roky, co jsem sama, samotinká a nemá mě kdo obejmout.

A víte, já se bojím toho, co bude. Bojím se každé nastávající hodiny, každého nastávajícího dne, týdne, měsíce. Bojím se budoucnosti. Ale zároveň doufám, že bude ta budoucnost lepší než přítomnost, která v mém životě není zrovna růžová.

Ale on ten čas plyne pořád stejně a jen my si vsugerováváme (bože, to je hrozný slovo), že někde letí rychleji a někdy pomalu.

Květy zla (Charles Baudelaire)

26. února 2011 v 12:49 | Dori |  Books in my thoughts / Knihy v mých myšlenkách

Tato básnická sbírka vznikala řadu let, její autor i vydavatel byli stíhání za urážku náboženské mravnosti i veřejné morálky, řada básní nesměla být uveřejněna vůbec, nakonec bylo zakázáno knihu vydávat. Kniha obsahuje celkem šest částí, celkem 145 básní. Vůbec nejslavnější a nejrozsáhlejší z nich je 1. oddíl nazvaný Splín a ideál, tyto básně vypovídají o poslání, umění nebo o postavení umělce, hovoří také o ženách, které autor současně miloval i nenáviděl, protože ho přitahovaly i odpuzovaly, tak se v básních střídá milostná touha a krutá bezcitnost.

Inkoustové srdce (Cornelia Funke)

25. února 2011 v 21:08 | Dori |  Books in my thoughts / Knihy v mých myšlenkách

1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Je to kvůli filmu, který jsem viděla už minulý rok a který se mi vážně moc líbil. Zalíbil se mi hlavně ten příběh, že je to vlastně knížka o knížce. A hlavně také proto, že jsem chtěla vědět, nakolik se film liší od knižní předlohy.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Pohádkové, strhující.

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Jééé!

4. S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být.
Počítá se i zvíře? Mě se hrozně líbila Prašprstova kuna, čiperná, malá potvůrka., která je všude první a mnohdy ví víc než všichni kolem. Z těch lidských postav bych chtěla být Gwinův "pán", Prašprst. Miluju oheň a on je jeho polykač, takže tím jsem byla opravdu nadšená a Prašprst se mi snad i líbil ze všech postav nejvíc. Naopak bych nechtěla být Kozorohem, ten člověk pálil knížky! Brr, hrozné jen to pomyšlení.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Líbilo se mi, že knížka se úžasně lehce četla, i přesto, že má skoro 400 stránek. A příběh se musí líbit snad každé věkové kategorii, každému, kdo si chce u čtení oddechnout a odrelaxovat se. Líbilo se mi i to, že jsem podobný námět snad ještě nikde neviděla, takže to pro mě bylo něco nového, originálního a neokoukaného.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Těžko říct. Vážně. Možná bych ocenila, kdyby byly více rozepsané charaktery postav, protože někdy byly až moc jednoduché. Ale já z toho byla vážně nadšená, takže tady se mi těžko přemýšlí :)


Závěrem chci říci, že ačkoliv se spoustě lidí Inkoustové srdce nelíbí a odsuzují ho jako primitivní, tak já jsem přesný opak. Je to prostě pohádka a je to určené hlavně dětem, tak je na to třeba také myslet. Líbil se mi i film, myslím, že s klidem mohu říci, že tam bylo obsaženo prakticky vše, co v knize, a že tam bylo několik věcí pozměněných? To nevadí, do děje mě to vtáhlo a tak to splnilo svůj účel.

Jak knížku, tak i film doporučuji.

Books in my thoughts / Knihy v mých myšlenkách

25. února 2011 v 20:35 | Dori |  Books in my thoughts / Knihy v mých myšlenkách
Jsem poměrně vášnivý čtenář a tudíž jsem neodolala, abych se nezúčastnila výzvy u Abyss. Challenge spočívá v přečtení minimálně deseti knih za rok 2011, což si myslím, že nebude problém, když se podívám na seznam knížek, co si hodlám letos přečíst. A samozřejmě o přečtených knihách je nutno odpovědět na šest otázek, díky kterým se nad onou knihou i více zamyslíme.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Navečer

25. února 2011 v 15:23 | Dori |  Vycvaknuto
Je to už asi rok zpátky, co jsem tohle fotila. To bylo jednou takhle navečer, sedím si u stolu u notebooku a říkám si, že je najednou nějaké divné světlo. Obloha byla fialovočervená :)



Zvláštní pocit svobody

22. února 2011 v 14:23 | Dori |  (ne)deníček - články do 24. 12. 2013
Nový blog, nové možnosti. Je divné, jak se člověk najednou cítí, když může psát beze strachu, že by si to přečetl někdo nepovolaný. Jistě, blog je veřejné místo, ale snad každý z nás má snahu, aby se o jeho tvorbě a "deníčku" nedozvěděl někdo, kdo by to vidět neměl.

U mě to jsou tři, čtyři (pět, šest...) lidí, díky kterým jsem byla zčásti nucena přesídlit sem, na novou adresu. A konečně můžu říkat, co si myslím! Tedy, to jsem mohla i předtím, ale jelikož jsem s asi dvěma lidmi aktivně v kontaktu, tak jsem nepovažovala za vhodné, abych.. se nepříliš lichotivě o nich vyjadřovala (já vím, divně skládám slova do vět).

Ano, jsem svým způsobem pokrytec a já to vím, ale upřímně.. kdo tohle nedělá? Valná většina z nás zdvořile udržujeme přátelství, ale za rohem.. víme dobře.

A já nemůžu říct, že bych se za to styděla. S tou jednou osobou se přátelím přes dva roky, a dříve nás pojilo i velice, velice dobré přátelství. Žel bohu, časem to nějak vyčichlo a já se teď musím častokrát i přemáhat, abych jí vůbec na ICQ psala a odpovídala. Ale právě vzhledem k tomu, že jsme toho spolu i celkem dost zažily, tak zbaběle zapírám a dělám, že je všechno rádoby v pořádku. A vzhledem k tomu, že ona i znala adresu mého blogu, tak ani nebylo dost dobře možné vykecat se tam.

A teď najednou.. je to blaho!

Ano, já vím, že i já se nejspíše chovám nesnesitelně, ale věřte mi, že když všechno dusím v sobě, tak to je ještě horší. A kdo ví, možná se to mezi námi ještě zlepší, když se budu vykecávat tady, jak je hrozná.. Ale o tom pochybuji. To by musela nejdřív přestat dělat poskoka jedné další krávě a to nehrozí.

TSTM glyphs

21. února 2011 v 20:47 | Dori |  Umělecké střevo
Poslední (skoro) tři roky jsem velice nadšenou fanynkou skupiny 30 Seconds to Mars (opovažte se říct, že je neznáte) a dávám to svému okolí patřičně najevo. A možná jim i tím lezu na nervy. Ale.. Já si prostě nemůžu pomoct!

Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)

20. února 2011 v 23:55 | Dori |  Vycvaknuto
Vneseme do té zimy trochu jara či léta, ne? :) Je to focené vloni na začátku června cestou do školy, kdy jsem sebou náhodou měla foťák (možná to bude i tím, že jsme ten den jeli na výlet). Neříkám, že fotím nějak extra úžasně (při té úžasné kvalitě fotoaparátu to ani jinak nejde), ale i přesto se mi některé moje fotky líbí (něco tu zasmrdělo, že by samochvála?).
Tak snad se pohledem na ně pokocháte i vy ostatní ;)


RPG blogy

20. února 2011 v 14:40 | Dori |  Na téma
Poslední dobou narážím na více a více blogů tohoto typu (opomineme to, že jsem jednoho z nich autorkou). Čím to ale je, že je hvězdičkové RPG více a více populární?

Možná se i vám už stalo, že jste na blogu obdrželi komentář s výzvou - "Pojď zachránit náš svět a připoj se k nám!" či "Chceš zažít zábavu? Není nic jednoduššího než se zaregistrovat na náš RPG blog!"

Nový start

19. února 2011 v 21:58 | Dori |  (ne)deníček - články do 24. 12. 2013
S novým blogem (nechtějte vědět kolikátým) a novou přezdívkou. S novým odhodláním příspívat pravidelně a dávat sem i věci, které mi leží v šuplíku (no dobře, všechny radši ne, nerada bych někoho vyděsila).

K přezdívce... Zdá se vám to jméno známé? A viděli jste animák Hledá se Nemo? Tak, a už se vám rozsvítilo? Správně, jmenuji se po té potrhlé sklerotické modré rybě. Tuhle přezdívku jsem získala na táboře, kde mým spolubydlícím prý okamžitě přišlo na mysl, že jsem té rybičce podobná. No.. radši jsem to nekomentovala a utěšovala se tím, že to vlastně celkem hezké jméno.

K rubrikám... Někde budu přispívat více, někde méně (třeba ty recenze). Půjde o to, na co budu mít chuť, takže se klidně může stát, že budu zaplňovat ty rubriky, kde nemusím moc psát (kromě tedy stěžování si a vylévání si duše).

A co dál?

Asi nic, budu doufat, že své (případné) čtenáře neunudím k smrti a že se sem alespoň někdo bude vracet :)
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.