Provoz sugarcoat byl k 12. 8. 2017 oficiálně ukončen.
Sbohem a díky za ryby.

Jméno růže (Umberto Eco)

3. března 2011 v 21:22 | Dori |  Books in my thoughts / Knihy v mých myšlenkách

1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Název knížky mi poprvé padl do oka při prohlížení jedné knížky Dana Browna na wikipedii. Od té doby se mi tak nějak uhnízdila v hlavě a nedávno jsem ji objevila u nás ve školní knihovně, takže jsem si ji okamžitě půjčila a četla a četla.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Víra, moudrost.

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Dedukovat. (pardon, ale nějak jsem nenašla jiné slovo, kterým bych vystihla úplně přesně to, co mám na mysli)

4. S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být.
Těžko říct. Líbila se mi postava Viléma z Baskervilu, jeho způsob uvažování a schopnost najít souvislosti v něčem v čem bych je já vůbec nehledala. Líbila se mi i postava Adsona, mladého a občas snad i naivního novice, který teprve svět poznával a tak se občas cítím i já. Kým bych nechtěla být.. asi by to určitě nebyl Jorge, který se ve snaze, aby nevyšla na světlo jedna knížka, která by zhatila jeho přání, neštítil dopustit i vraždy, i přesto, že je vlastně mnich.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
No.. Líbí se autorova schopnost promyslet všechno do detailu, takže vlastně všechno dávalo dohromady smysl. Líbil se mi příběh jako takový, bylo zajímavé číst o postojích církve a různých druzích víry.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovateli), ale třeba i v chování postav.
Ze začátku mi hrozně vadily obsáhlé popisy různých náboženských výjevů, kde byla jedna věta klidně i přes deset řádků. Kolikrát jsem měla co dělat, abych půlhodiny necivěla na jeden odstavec a nečetla ho pořád dokola. Pak se mi také nelehko četly různé názory týkající se církve, kacířů a podobně.
A poslední věc, ale to je spíše technická poznámka. Vadilo mi, že když se na stránce vyskytlo nějaké latinské slovo nebo dokonce pár latinských vět, tak jsem buď musela listovat až dozadu, kde byl jakýsi slovníček nebo to dokonce nebylo přeložené vůbec a já to pak zkoušela hledat na internetu.


Na závěr bych chtěla říct, že pokud si Jméno růže budete chtít přečíst, tak se hlavně nedejte odradit hned na začátku. Taky mě to nejdřív nebavilo, ale když mi zbývalo nějakých 150 stránek, tak se mi ani nechtělo od toho odtrhnout a jít se napít.
 


Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 5. března 2011 v 17:25 | Reagovat

A Jméno růže je taky mým oblíbeným románem. Asi si ho znovu přečtu, jsem zvědava, jestli na mě udělá znovu stejný dojem jako poprvé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.