Červenec 2011

Endymion, Vzestup Endymionu (Dan Simmons)

27. července 2011 v 21:54 | Dori |  Books in my thoughts / Knihy v mých myšlenkách
1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Nerada nechávám rozečtené navazující knížky, navíc - z Hyperionu jsem byla přímo uchvácená, tudíž bylo jasné, že si přečtu i jeho pokračování.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Přemýšlela jsem minimálně deset minut, ale... To se snad ani nedá popsat dvěma slovy. (Putování za prozřením.)

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Ehe. (Totéž, co u předchozí otázky.)

4. S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být.
S tímhle to mám já těžký. Já když čtu, tak jsem nejraději jako tichý pozorovatel. Maximálně můžu říct, která postava mi je nebo není sympatická.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Všechno! Všechno je tak dokonale propletené, že při čtení nedává smysl naprosto nic a na konci - bang! - nezbývá nic jiného než si říct - ty vole!

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovateli), ale třeba i v chování postav.
Nedá se nic najít. Vážně, nevím.. Snad.. Ale ne, prostě nic.


Dan Simmons je bůh. Jasně, mám přečtenou jen ságu Hyperionu a zatím nic jiného, ale Hyperion je naprosto špičková sci-fi, takže pochybuji, že by mě Simmons zklamal v některé z jeho ostatních knih. Uvidíme. Až najdu čas..

(Mimochodem, pravděpodobně vzdávám tu 30 day challenge. Ne, že by to bylo náročné na přemýšlení, ale je to obtížné pro moji vrozenou lenost :D. Ale možná se někdy těmi jednotlivými dny inspiruji až nebudu mít co psát.)

{Day 14} Person you wish to meet

26. července 2011 v 21:28 | Dori |  30 day challenge
Už ztrácím pomalu dech a jen horkotěžko se přemáhám, abych v téhleté výzvě pokračovala. Do čeho jsem se to zase uvrtala..

Ačkoliv nad tímhle dnem jsem nepřemýšlela ani minutu. Už dlouho, dlouho mám jasno a stejně dlouho i vím, že se mi to nesplní.
Jared Leto
Zpěvák, textař, herec, režisér a především úžasný muž s velkým srdcem a naprosto nepřekonatelnými nápady.
Opravdu nejsem jedna z těch potrefených či povrchních fanynek, které jdou jen za vzhledem a je jim jedno, co ten člověk zpívá, jak zpívá a co dělá jiného krom toho, že úžasně vypadá.
Jasně, klidně se přiznávám, že jsem zblázněná do Jaredových očí a že si myslím, že ten chlap je zatraceně sexy. Ale ono to není jen o tom, že?

Já se neumím vyjadřovat, neumím někoho přesvědčit o tom, proč je ten a ten člověk skvělý atd. Stojím si za tím názorem, že člověk má posoudit sám individuálně, podle svých informací.


{Day 13} A picture of your pet

25. července 2011 v 22:42 | Dori |  30 day challenge
Původně jsem zamýšlela dát sem fotku mé milované sestřičky, ale raději jsem to zavrhla :)

Domácí mazlíčky, které jsme vůbec někdy měli, spočítám na prstech jedné ruky.
Kocoura Čerta, na kterého si vlastně ani moc nepamatuji, poněvadž umřel ještě když jsem byla malá. A stejně nebyl tak úplně náš, patřil matce mamčiného bývalého manžela.
Pak jsme si pořídili krátkosrstého jezevčíka, ani nevím jeho jméno, myslím, že taky Čert. Ale ten u nás nevydržel moc dlouho, vlastně ani nevím proč.
Na výstavě zvířat jsme pak vyhráli v tombole morče, které jsme pojmenovali Monty-Jack. Do něj se ale po pár dnech zamilovala nevlastní sestra, takže si ho odvezla.
Pak jsem si jednou koupila bílou myšku, tajně na výletě (babička měla málem infarkt, když jsem to dovezla domů). Vím, že jsem jí pojmenovala Kubík, po mé platonické lásce :) Ale ta mi za pár týdnů umřela, z čehož jsem byla tak trochu smutná.
No a už to je přes dva roky, co jsme od dědy dostali drsnosrstého jezevčíka Broka. Toho jsem si oblíbila a ráda jsem s ním chodila na procházky. Jenže pak jsme ho museli dát pryč kvůli malé Adélce.


{Day 12} A picture of your favorite memory

24. července 2011 v 21:04 | Dori |  30 day challenge
Jedna z mých oblíbených vzpomínek je právě tato - {Day 01} A picture of place where you've been. Ale když jsem tak nedávno procházela fotky, tak jsem svůj názor trochu přehodnotila.

Na osmnáctého března 2010 mám opravdu skvělé vzpomínky. Pravda, zjistila jsem, jak se cítí sardinky v té malé plechovce a druhý den jsem se na nohy nemohla ani postavit, ale za ten zážitek to stálo. Byla jsem na koncertu 30 Seconds to Mars a dlouho, dlouho na to nezapomenu.


{Day 11} A song that makes you sad

23. července 2011 v 19:12 | Dori |  30 day challenge
Když jsem viděla seznam jednotlivých dnů na tuto challenge, tak jsem si říkala, že právě tenhle bod bude jeden z těch lehkých, ale omyl.
Pokoušela jsem se vzpomenout si rovnou z hlavy, která by mohla být ta smutnící, ale došla jsem k tomu, že zkrátka nevím a ač mám hodně těch se smutným textem, tak to není tak, že by mě přímo rozesmutnily.
Nakonec jsem vybrala dvě.

První je Beruška od T-boys.
Pravda, už to není tak hrozné. Bývaly doby, kdy jsem si ji pouštěla stále dokola, ačkoliv jsem věděla, že se pak rozbrečím ještě víc. Vzpomínka na bývalého..

Druhá je překvapivě taktéž česká - S lítostí vám oznamujeme od Xindla X.
Nemám ji s ničím spojenou, ale ten text je tak smutně pravdivý, až mě to téměř pokaždé rozbrečí. Nejspíš jsem holt citlivka.

{Day 10} A wish list for 15th birthday

22. července 2011 v 20:08 | Dori |  30 day challenge
Edit.: Patnáct mi už sice pár roků je, ale pokaždé to přání zůstává stejné.

Prakticky nikdy jsem si nepřála nic určitého ani k narozeninám, ani k Vánocům. Pravda, většinou jsem toho taky moc nedostala a já byla vděčná a šťastná za každý dárek, který jsem obdržela.

A posledních pár let mě už ani narozeniny slavit nebaví. Je to pořád o tom samém. Blahopřání, předání eventuálních dárků, nakrojení a rozdání dortu, trocha focení a tečka. Jenom přetvářka, kdy se všichni snažíme být chvíli šťastní.

Ale mám přání, na které usilovně myslím každý rok. Každý rok si přeji, aby se splnilo. A zároveň vím, že se už nikdy nesplní.
Vždycky jsem si přála, abych měla šťastné dětství. Každé narozeniny jsem si přála, aby ta iluze štěstí vydržela. Aby přestaly ty hádky, obviňování, vztahovačnost, křik.
Vždycky jsem si přála, abych žila ve šťastné rodině. Kde nejsou hádky, alkohol, dluhy. Kde se nikdo nehádá kvůli každé prkotině. Kde se mají všichni rádi a berou na sebe ohledy.
Vždycky jsem si přála, aby se mi splnila alespoň malinká část, protože ono všechno souvisí se vším.

Vždycky jsem si přála žít chvíli šťastně a bez starostí.. Nic jiného.

{Day 09} A song that you know all the words to (or almost all)

21. července 2011 v 19:49 | Dori |  30 day challenge
Nemám problémy se zapamatováním si textů. Jediný problém mi dělají začátky písniček, ale jakmile slyším buď prvních pár slov nebo začátek melodie, tak mi okamžitě naskočí i ten zbytek.

Jednou takovou je má (další) oblíbená Closer to the Edge od 30 Seconds to Mars.
...The birth of a sun, the death of a dream...
Je to hlavně kvůli tomu videoklipu. Ten mě naplňuje tak neskutečnou energií, že jsem si prostě musela konečně zapamatovat slova a pozpěvuji si je kdykoliv jsem šťastná a celkově v pohodě.

...But girl you make it hard to be faithfull
With the lips of an angel...
Od Hinder. Další oblíbená, zvlášť proto, že Austin má tady skvělý hlas (ne, že by jinde ne).

Další v pořadí je Amor Quédate od JenCarlose Canely. Vlastně ani nevím, kde jsem k ní přišla, ale hrozně se mi zalíbila a ač obvykle nejsem na podobně infantilní věci, španělštinu zbožňuji (a zpěvák je prototyp mého ideálního protějšku).
...Quiero mas de tus besos
Necesito tu cuerpo...
(I want more of your kisses
I need your body)

A poslední.. Podvod od Nedvědů. A vlastně prakticky všechny od Nedvědů. Úžasné písničky, na kterých jsem vyrůstala. A které miluji dodnes.
...Pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy
podved' jsem všechno, o čem doma si sníš,
teď je mi to líto...

{Day 08} A letter for your best friends

20. července 2011 v 20:52 | Dori |  30 day challenge
Pro nikoho určitého, vlastně jsem ani pořádně nevěděla co napsat.

{Day 07} Favorite series

19. července 2011 v 21:50 | Dori |  30 day challenge
Jednoznačně... Harry Potter.
Deset let. Už to je deset let, co jsem si poprvé přečetla HP a Kámen mudrců. Deset let, co se nastartoval běh na dlouhou trať a vypadá to, že zatím nebude mít konce.
Knížky o Harrym a ostatních mi definitivně změnily život.

{Day 06} Your favorite song

18. července 2011 v 22:12 | Dori |  30 day challenge
Poměrně obtížné, poněvadž já mám pro každou náladu více oblíbených písniček. Neumím vybrat jednu. A stejně tak neumím popsat, proč se mi ta daná písnička líbí. I když se dá říci, že většinou ta písnička mluví sama za sebe.


This is war od 30 Seconds to Mars
Pouštím si ji vždy, když potřebuji povzbudit. Když chci věřit, že tenhle svět bude jednou lepší.

Mad world od Garyho Julese
Tahle písnička mi naopak zaznívá tehdy, když chci ve svém smutku setrvat. To jsem potom schopná si ji pouštět stále dokola, dokud si neřeknu dost.

Poprvé jsem ji slyšela na táboře H+H a okamžitě si ji zamilovala. Většinou mi zní pokojem, když se mi nedaří něco do školy. To pak naladím HaHa a všechno je najednou v pohodě ;)

Believe od Dimy Bilana
Taktéž povzbuzující. A ty housle tam jsou jednoduše úžasné.


Napsala bych jich sem více, ale už tak měla být jen jedna. Myslím ale, že to nevadí, ačkoliv ty popisy nejsou zrovna úchvatné. Nicméně, jak jsem napsala výše - většina písniček mluví sama za sebe.

{Day 05} You and your best friend

17. července 2011 v 21:10 | Dori |  30 day challenge
Už odmala mám tendence si nepouštět moc lidí pod kůži. Nikdy jsem neměla příliš přátel. Vlastně měla. Vždycky ve škole a potom, po posledním zazvonění prostě šmytec, odpoledne a večer jsem trávila sama.
A i když teď mám dvě kamarádky, které bych i mohla považovat za ty nejlepší, tak ten nejlepší přítel je jiný.

Když jsem výše napsala, že jsem odpoledne a večery trávila o samotě, tak jsem tak trochu lhala. Vždy mi dělal společnost ten nejlepší přítel člověka, který existuje. Který se uměl proměnit ze zasněné dívky do udatného rytíře, kohokoliv jsem si zamanula. Kniha. Tichý společník, na kterého nedám dopustit.

Když mi je smutno, sáhnu po knížce, abych se odreagovala. Když se nudím, sáhnu po knížce, abych se zabavila. Když se mi nechce trávit čas něčím užitečným, sáhnu po knížce, abych se ponořila do svého snového světa. Když...


{Day 04} Favorite quotes

16. července 2011 v 7:57 | Dori |  30 day challenge
Nutno říct, že ač mám vcelku dost oblíbených citátů či citací, tak si je příliš nepamatuji a rozpomenu si, až když je vidím :). Nicméně pár jich utkvělých v hlavě mám a na ty nedám dopustit.


Život je jako orientální tyčinka - na chvíli zasmrdí a pak zhasne...
Moje oblíbená věta z knížky o Červeném trpaslíku, nevím teď přesný díl. Myslím, že to poměrně přesně vystihuje podstatu života, který je mnohdy opravdu jen prchavý.


První láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pamatuješ jeho číslo. - Émile Zola
Vím velice dobře jaké to je. Rok a půl mi trvalo než jsem se dostala z toho, že už s ním nejsem, nicméně i teď mám občas vzpomínkové chvíle, kdy jen sedím, koukám do blba a přemýšlím nad tím, jaké to bylo.


You can close your eyes to things you don't want to see, but you can't close your heart to the things you don't want to feel.


O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností. - Robert Fulghum


We are here to live dreams. And often making the wrong choice has led me to making the best choice. Failure is a lesson. - Jared Leto

{Day 03} Book you read more than once

15. července 2011 v 21:49 | Dori |  30 day challenge
Tady se nejspíše nezdržím jen u jedné knížky :). Jsem totiž poměrně vášnivý čtenář a když mám chvíli volnou, tak se ráda vracím k těm knížkám, které mě zaujaly, vtiskly se mi do paměti a prostě se mi líbily.
Mimochodem ke knížkám, momentálně mám rozečtené dvě, ne tři a přišla mi předevčírem další. Takže si můžete udělat obrázek o tom, jaká já jsem čtenářka :).

{Day 02} A picture of place where you wanna live

14. července 2011 v 20:13 | Dori |  30 day challenge
Je hodně míst a zemí, které bych chtěla v budoucnu navštívit. U mě je prakticky jisté, že se mi většina z toho nesplní, například žít na Novém Zélandu, kde je opravdu úchvatná příroda.

Jako malá holka jsem snila, že budu princezna. A až budu velká, přijede pro mě princ na bílém koni, odveze si mě na svůj zámek a tam budeme žít šťastně až do smrti. Žel bohu, nevyplnilo se mi to a teď bych to snad už ani nechtěla :).
Postupem času jsem svůj sen stále zmenšovala a zmenšovala, až jsem nakonec přišla na to, že mi je i vcelku jedno, kde budu žít, hlavně aby to bylo s tím, koho budu mít ráda já a kdo bude mít rád mě.
Přesto ale nějakou představu o ideálním místě a domu mám. Mám ráda lesy. Mám ráda hory. A jednou bych chtěla žít někde, kde bude obojí nadosah. Kde bude kolem jen příroda a nic jiného. Žádné město. Jen ticho a klid.


Zdroj obrázku: younghappy

{Day 01} A picture of place where you've been

13. července 2011 v 20:57 | Dori |  30 day challenge
Zjistila jsem, že nejsem schopná psát obyčejné rádoby deníkové záznamy, co (ne)zajímavého se v mém životě a okolí odehrálo. Upřímně doufám, že to je jen dočasné a po nějaké čase se to opět navrátí.
Nicméně jsem se konečně rozhodla pravidelně sem přispívat a učiním tak formou této 30-denní challenge, na kterou jsem narazila u alliery. Upřímně, některé body budou vyžadovat dost přemýšlení, ale já to pokořím! :)

A hned první den - obrázek místa, kde jsem byla.

Upřímně, já na žádných zajímavých místech snad nikdy nebyla, ale přesto na některá nezapomenu, protože se pojí s fajn lidmi a zážitky.
Rozhodla jsem se vybrat fotku z vánoční exkurze do Görlitz, kde jsme byli se třídou loni i předloni. Když jsme tam byli poprvé, nebyl tam naprosto žádný sníh. Loni už tam bylo tak deset centimetrů. Ale na tom nezáleží. I tak jsme si to s holkami užily, objevily jsme tam naprosto skvělou kavárnu, prochodily jsme celé trhy a bavily se.
Doufám, že letos se tam znovu dostaneme, ať už v rámci školy, nebo si uděláme samostatný výlet, protože jak se říká, do třetice všeho dobrého :)


A tehdy, když jsme šly po té ulici a naproti nám svítilo sluníčko, tak jsem měla pocit, že mě nic netíží a jsem naprosto bez starostí. Úžasné :)
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.