Květen 2012

Každému holt slunce nesvítí

23. května 2012 v 20:14 | Dori |  (ne)deníček - články do 24. 12. 2013
Věděla jsem to. Čekala jsem to. Že ale neudělám ústní češtinu, to mě porazilo. I dějepis jsem nějak doškobrtala na čtyřku a to jsem tam toho řekla mnohem, mnohem méně.
Neskutečně se za sebe stydím. Zklamala jsem češtináře, zklamala jsem rodiče. Ze všeho nejvíc jsem ale zklamala sebe.

JAK se můžu hlásit na vysokou na češtinu, když jsem jí projela?
JAK můžu prohlašovat, že mám češtinu neskutečně ráda, když jsem to tak kardinálně nezvládla?

Ani nevím, jestli můžu i tak jet na přijímačky. Popravdě - nemám absolutně žádnou chuť tam jet, i kdyby to šlo.

Kdyby to byl jakýkoliv jiný předmět, smířila bych se s tím. Nejvíc mě pobavilo, že předmět, kterého jsem se bála nejvíce (dějiny výtvarné kultury), jsem paradoxně zvládla nejlépe...

Co už... Asi se jdu zahrabat.

Na koncertě Nedvědů

17. května 2012 v 13:59 | Dori |  Zážitky
Včera večer jsme s mamkou byly na úžasném koncertu Honzy a Františka Nedvědových ku příležitosti vydání nového alba Souhvězdí jisker. Lístky jsme sice sehnaly na poslední chvíli, pročež jsme ještě s babičkou a dědou seděli docela vzadu, nicméně i přesto to byl bezvadný zážitek.
Společně s nimi vystupoval ještě Františkův syn Vojta, Petr Kocman a Miroslav (?) Plechatý. Všichni hýřili vtipem a při Vojtově napodobování táty mi tekly slzy smíchu.

Začalo se s Růží z papíru a pokračovalo to známými písničkami - Stánky, Skládanka, Kohout... samozřejmě včetně těch nových - Souhvězdí jisker, Rodiče, Mušketýři...
Zkrátka... byla to krása a já jsem neskutečně ráda, že jsem měla tu možnost je opět potkat. Nedvědy poslouchám a mám ráda už od svých sedmi osmi let, pouštím si je vždy, když je mi teskno a když se chci prostě jen připitoměle usmívat nad tím, jak jsou ty písničky nádherné :)

Fotku aspoň tuhle jednu. Tím foťákem se to prostě nedalo a většina jich je tmavých a nepoužitelných :(


Foucaultovo kyvadlo (Umberto Eco)

8. května 2012 v 12:16 | Dori |  Books in my thoughts / Knihy v mých myšlenkách
První věta:
Právě v tom okamžiku jsem zahlédl kyvadlo.

Hodnocení:

1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Líbilo se mi Jméno růže. Ani Pražský hřbitov nebyl špatný. Tak jsem si řekla, že Eca prozkoumám hlouběji.

To lehčí je za mnou

3. května 2012 v 18:19 | Dori |  (ne)deníček - články do 24. 12. 2013
Na písemné části maturit si rozhodně nemohu stěžovat. Pravda, z angličtiny nemám tak dobrý pocit jako z českého jazyka, avšak pevně doufám, že to hůř jak za tři nebude.

Český jazyk mám vyšší úroveň. Proč? Protože základní obtížnost je pod moji úroveň. A taky tak trochu z pohodlnosti - na vyšší obtížnost byly mnohem lepší knihy na výběr a měla jsem jich více načteno. A ukázalo se, že jsem dobře udělala, vizte níže. Didaktický test rozhodně těžký nebyl. Jen jsem si nemohla vzpomenout, jak se jmenuje graficky ztvárněná báseň... "Hm, to bude něco s kali... kali... kaligrafie!" Těsně vedle :)
Hledání špatné interpunkce byla taky sranda, to jsem po tom řádku musela jet tužkou, abych něco zaregistrovala. Lehce jsem se pobavila nad otázkami, o jejichž tématu jsme ještě nedávno hovořili ve škole. No a teď si tak si vzpomínám, že na otázku, jaké dílo ovlivnilo český jazyk v 16. a 17. století, jsem odpověděla Veleslavínova bible. Taky trochu vedle, ach jo.

A sloh na český jazyk? Moje gusto! Nejprve jsem na sešit se zadáním nevěřícně zírala, jestli to myslí vážně a pak jsem se připitoměle usmívala. No uznejte, že recenze na téma Moje kultovní kniha je prostě sen každého vášnivého čtenáře :D. Asi jsem s tím trochu naštvala pár děvčat, která nejdříve chtěla jít na vyšší úroveň, ale vzhledem k tomu, že na to vysoké školy neberou ohledy, tak to vzdala :D.
Dodatek 18:39: Vzhledem k tomu, že jsem nadšenou potterofilkou, byl první díl série Harryho Pottera jasnou volbou :)

A dnešní angličtina... Nevím, nevím. V poslechu mám minimálně jedno špatně. To když jsem napsala, že Mount Rushmore je z devadesáti procent tvořen z kamene. Samozřejmě jsem špatně pochopila větu, ono to mělo být, že s pomocí čeho bylo vytvořeno 90% sochy. A pak nevím, jestli u toho údaje, jak dlouho to trvalo vytvořit, mělo být čtrnáct let nebo šest a půl roku.

Slohovka byla zabitá. Čas by ještě šel, ale rozsah práce absolutně nevyhovující. Můj dopis Mary s velmi stručným popisem domu čítá 149 slov, těsně pod horní hranicí. E-mail Johnovi jsem dokonce o deset slov přešvihla.
Mary jsem napsala jen, že jsme se přestěhovali z paneláku do rodinného domu na venkově, že máme tři ložnice, dvě koupelny a velkou kuchyň, ve které jsou moderní spotřebiče. Dále že máme velkou zahradu a milé sousedy, kteří nám pomáhají s vybalováním. A to jsem první a poslední odstavec zestručnila co nejvíce!

Ach jo, kéž by celá maturita byla písemná. Ústní se děsím nejvíce.

A prosím, kdo též skládal češtinu vyšší úroveň, nechť se ozve. Strašně ráda bych to konečně s někým prodiskutovala. Víte jak depresivní bylo sedět sama ve třídě?!
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.