Květen 2013

II. Knihkupectví a knihovna

31. května 2013 v 17:00 | Kelly |  Knižní zpověď
Další část knižního dotazníku od Fanty Light. Jak už název napovídá, dnes se to týká hlavně knihoven a nákupu knih.

Prší a prší

28. května 2013 v 19:51 | Kelly |  (ne)deníček - články do 24. 12. 2013
Mě vlastně déšť nevadí. Naopak dalo by se i říct, že ho mám ráda. Bouřky vysloveně miluji! A třeba při čtení dotváří déšť úžasnou atmosféru. Zrovna dnes jsem se konečně pustila do zatím posledního dílu Písně ohně a ledu - Tanec s draky. Do toho mi pršelo na okno a k tomu jsem si ještě pouštěla instrumentálku Rains of Castamere. Zkrátka perfektní odpoledne. V knize jsem v podstatě na začátku, sice jsem se do toho chtěla zabrat více, ale znáte to... Konečně si sednete a za chvíli - "Veruu?" Tak snad zítra bude těch stránek přečtených více.

I. Od kolébky do školy

24. května 2013 v 17:57 | Kelly |  Knižní zpověď

Mám tyhle a podobné typy dotazníků ráda, pomáhá mi to utřídit si zkušenosti, vzpomínky a mimojiné si při tom člověk trochu zavzpomíná. A to je fajn. Na Knižní zpověď jsem poprvé narazila u Hanyuu už před nějakou dobou, nicméně její autorkou je Fanta Light.


O fanoušcích

15. května 2013 v 23:14 | Kelly |  Na téma
Vždycky jsem fanouškovskou základnu považovala za něco jako rodinu. A je jedno, jestli se jedná o fanoušky hudebních interpretů, filmů, seriálů, knížek a já nevím čeho všeho ještě. Vždycky to pro mě byla a bude rodina. Je jedno, že jsem se s tím člověkem doteď ani neznala, ale máme společný cíl - máme se o čem bavit. Táhneme za jeden provaz. Diskutujeme o nejnovějších písničkách/epizodách/dílech knih/whatever, bráníme, když někdo naše milované urazí. A neděláme ze sebe v rámci fanbase něco, co nejsme. Bohužel to tak často neplatí a vždycky se najdou lidé, kteří koncept fanouškovství asi tak úplně nepochopili.

Pramínky deště

5. května 2013 v 22:03 | Kelly |  (ne)deníček - články do 24. 12. 2013
Nikdy jsem nebyla společenský člověk. Nejsem a nemyslím si, že by se to mělo do budoucna změnit. Nejhorší je to vědomí, že si za svůj současný osamělý stav můžu v podstatě sama, protože mám tendence každého od sebe odhánět. Aby se raději bavili s někým, kdo za to stojí a nechá si pomoct. Nač se zaobírat někým beznadějným... Potřebuju s někým mluvit, ale nemám s kým. Nechci otravovat. Nechci nikomu kazit náladu. Navenek se usmívám a uvnitř mlčky pláču.

...A tak raději koukám na okno, po kterém pomalu stékají pramínky deště. Poslouchám písničky. Jednou rukou si podepírám bradu a druhou otírám slzy, které mi stékají po tvářích. A přemýšlím, co dál dělat. Problém je ten, že na nic nepřicházím. Já fakt nevím, co si dál počít. Sama vím, že bych se měla pokoušet o změnu, ale nejde mi to. Dost možná se ani nesnažím. Jenže je to těžký. Ze zajetých kolejí se nesnadno vyjíždí. A když už se zdá, že bych přece jen mohla z té skořápky vylézt, spadnu zase zpátky.

Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.