Během léta proběhne rekonstrukce a pak i něco napíšu. Fakt. Nekecám.
Však víte, že novoroční předsevzetí se zásadně nedodržují.

I. Od kolébky do školy

24. května 2013 v 17:57 | Kelly |  Knižní zpověď

Mám tyhle a podobné typy dotazníků ráda, pomáhá mi to utřídit si zkušenosti, vzpomínky a mimojiné si při tom člověk trochu zavzpomíná. A to je fajn. Na Knižní zpověď jsem poprvé narazila u Hanyuu už před nějakou dobou, nicméně její autorkou je Fanta Light.


  1. Jsi knižní typ?
    Tak asi určitě. Knihy čtu, kupuji si, půjčuji si, doporučuji ostatním. Radši si přečtu knižní předlohu, než abych se podívala na film. Radši si přečtu knihu, než abych se chodila beznadějně každý pátek opíjet atd. Radši si přečtu knihu, než abych si z nudy zapnula televizi. Nehledě na to, že kdybych knižní typ nebyla, tak bych zřejmě nevyplňovala tento dotazník.

  2. A co tvoji rodiče a příbuzní?
    S lítostí musím prohlásit, že v naší rodině se nenachází skoro nikdo, kdo by knihy miloval, či alespoň měl rád. Mamka bývala též horlivou čtenářkou, to jest pravda, nicméně v současné době si přečte nějakou knihu jen jednou za čas. Moc času na to nemá, protože se věnuje sourozencům. Ale až budou sourozenci starší, rozhodně je chci do čtení postrkovat :)

  3. A vrstevníci?
    Je pravdou, že čtení knih už se moc nenosí a když to vezmu měřené na školní třídy, ze zhruba třiceti studentů se za větší čtenáře dá prohlásit maximálně pět lidí. Konkrétně v naší bývalé třídě nás bylo pět, možná šest. Příležitostných čtenářů však už bylo o něco více, lidí, co přečetli do deseti knih za rok, bylo více než těch, co za rok sáhli na knihu jednou, maximálně dvakrát, ne-li vůbec.

  4. Vyprávěli ti tvoji rodiče nebo příbuzní pohádky, když jsi byla malá? Pokud ano, jaké?
    Nemyslím si. Nebo alespoň ne tak často. Jen když jsme občas přijeli na návštěvu za dědou, tak se mi několikrát povedlo vyprosit si od něj pohádku. Ale potom to také stálo za to. To například Karkulka chodila nakupovat do supermarketu :) Takže většinou to byly klasiky, ale značně upravené.

  5. Četli ti rodiče nebo příbuzní pohádky, když jsi neuměla číst? Pokud ano, jaké?
    To zase jo. Babička nejčastěji. A nejradši jsem měla, když mi četla disneyovky od Egmontu. Ale četla mi taky pohádky od Boženy Němcové nebo od Karla Jaromíra Erbena. A pak jsem také měla dvě knížky, ve kterých je 365/366 pohádek na každý den v roce, takže ty byly také nutností.

  6. Uměla jsi již před školní docházkou číst?
    Já uměla číst i psát hodně brzo, snad kolem čtyř let, maximálně krátce poté.

  7. Jaká byla tvá první (nebo alespoň patřila mezi ně) knížka, kterou jsi přečetla sama?
    Mezi první určitě patřily již zmiňované disneyovky, které jsem měla hrozně ráda, takže z nich bych to tipovala na Popelku, tu jsem měla asi tak nejradši.

  8. Bála jsi se některé pohádky?
    Uf, to nevím. Asi moc ne, já to vždycky brala jako ohromné dobrodrůžo. Maximálně snad Vánoční koledy, ale u té si nejsem přesně jistá, kdy jsem se k ní dostala, ale před školou to asi ještě nebylo.

  9. Jaká byla tvá nejoblíbenější kniha než jsi šla do školy?
    Krteček!

  10. Chtěla jsi být nějakou tvojí oblíbenou postavou?
    Já jsem kupodivu nikdy nechtěla být princeznou, jakkoliv se to zdá podivné xD. Ne, já chtěla být Simbou a přátelit se s Timonem a Pumbaou :)

  11. Měl jsi ve škole problémy se čtením?
    Neměla, a musím říct, že mi to bylo někdy líto, protože jsem vždycky tak strašně moc chtěla číst z čítanky, ale paní učitelka většinou vyvolávala jen ty, co nějaké ty problémy měli. Vždycky jsem se cítila hrozně dotčená :(

  12. A co tvoji spolužáci?
    Pár lidí by se určitě našlo, viz výše.

  13. Jakou knihu jsi měla ráda na prvním stupni (do 5. třídy)?
    Kupodivu to ještě nebyl Harry Potter. Toho jsem sice přečetla, ale ta opravdová mánie začala až v šesté, maximálně v sedmé třídě. Do páté třídy byla mou nejoblíbenější knihou Děti kapitána Granta od Julese Vernea. Dodnes se pamatuji, jak jsem ji o prázdninách mezi druhou a třetí třídou našla na půdě a hned se do ní začetla.

  14. V pubertě se jistě něco změnilo, tak co druhý stupeň (od 6. do 9. třídy, popřípadě prima - kvarta na gymnáziu)
    A tady už začala ta Pottermánie. K tomu snad není potřeba něco dodávat :)

  15. A na střední škole, popřípadě vysoké?
    Kantos Hyperionu od Dana Simmonse, z toho jsem byla fakt mimo, absolutně mě to dostalo.

  16. Jak se tvé oblíbené žánry měnily?
    Asi bych neřekla, že přímo měnily, jen jsem postupem času objevovala další žánry, ale to neznamená, že si doteď ráda nepřečtu nějakou pohádku, naopak. Ono celkově já těch žánrů moc nemám. Úplně ze začátku byly pohádky, to je jasné. A z nich jsem pomalu plynule přešla na sci-fi a fantasy. Občas se tam zamíchají další žánry, to je jasné, častokrát se ty knihy v žánrech prolínají. Ale fantasy a sci-fi v mém knižním životě vždycky dominovalo a stále dominuje.

  17. Četli jste si ve škole z čítanek? Do kolikáté třdy?
    Tak určitě. Nevím snad o nikom, kdo by z čítanky nečetl. A do kdy? Hm, do devítky určitě a mám matné tušení, že ještě v prváku, možná i v druháku, jsme něco četli (ne každou hodinu, ale jednou za čas. Ale ruku do ohně bych za to nedala). Ačkoliv to vlastně bylo jen proto, aby profka udržela pozornost.

  18. Museli jste ve škole mít čtenářské/kulturní deníky? Pokud ano, kdy to začalo a trvá to do teď?
    Mám takový pocit, že já se se čtenářským deníkem setkala defacto až na střední. Ale kecala bych, kdybych s jistotou tvrdila, že na základce ne. Jen si to vážně nemůžu vybavit. Každopádně ano, na gymplu jsme měli čtenářské deníky povinné.

  19. Doporučovala vám učitelka nějaké knihy?
    Ne, naše češtinářka byla... jak to říct slušně... Když nepočítáme povinnou četbu, tak si nepamatuji, že by nám ona vysloveně něco doporučila. Ale učitel, kterého jsme měli na literární seminář, byl super a občas nám nějaké tipy dal.

  20. Máš ráda povinnou četbu (musíš je prostě přečíst ať chceš nebo ne)?
    Ten koncept jako takový se mi nelíbí, nicméně vždycky když jsme dostali těch devět knížek na rok, tak minimálně polovina mě vždycky nějak zaujala a přečetla jsem si to ráda.

  21. A co taková doporučená (jsou to knihy, ze kterých si můžeš vybrat)?
    To už je něco jiného, ta mi nevadí. Fajn byla třeba doporučená četba k maturitě, tam si každý většinou našel to svoje.

  22. A učebnice?
    Jak které. Měla jsem ráda učebnice na dějepis, protože byly fakt dobře napsané, poutavé a hezky se z toho učilo. Když to není jen suché shrnutí faktů a nic zajímavého k tomu, tak je jasné, že to nikoho nezaujme.

  23. Jak se k učebnicím chováš?
    Slušně. Nepočítám podtrhávání textu, protože to prostě ke studiu patří, ale jinak byly moje učebnice vždy ve skvělém stavu, neviděla jsem důvod, proč bych se k nim měla chovat jinak než ke knihám jen proto, že to jsou učebnice.
 


Komentáře

1 Hanyuu Hanyuu | Web | 24. května 2013 v 21:54 | Reagovat

"Nevím snad o nikdo, kdo by z čítanky nečetl" - ach vy jste mi taky pěkná čecha :D ....ne, sranda, chybička se občas vloudí :D

\to je děsná škoda, že takových řetězáků není víc :D já chci dalšííí :D

2 Kelly Kelly | Web | 24. května 2013 v 22:13 | Reagovat

[1]: A to jsem v té větě udělala ještě jiný překlep, který jsem opravovala :D:D Trochu fail :D
Já jen doufám, že mi to nebude trvat půl roku, to doplnit :D

3 Amelie Amelie | Web | 25. května 2013 v 0:51 | Reagovat

Moc hezky udělané:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.