Provoz sugarcoat byl k 12. 8. 2017 oficiálně ukončen.
Sbohem a díky za ryby.

Knihy přečtené za červen

30. června 2013 v 23:51 | Kelly |  Koutek čtenářův
Popravdě jsem s tímhle chtěla začít už od začátku roku (ehm, ehm), ale nějak se nezadařilo, tak to zkouším podruhé. A třeba tentokrát budu úspěšná, protože poslední dobou mám hrozně velkou chuť dělit se o to, co čtu nebo co jsem přečetla. A třeba to někomu bude i inspirací.


Červen byl na knihy dost slabý, protože jsem se přes čtrnáct dní babrala s Tancem s draky. Ale nakonec jsem vylezla na čtyři kousky, nicméně doufám, že červenec už bude trochu bohatší.


Tanec s draky - George R. R. Martin

Zcela jistě není třeba představovat v poslední době až nadmíru známou ságu Píseň ledu a ohně, jejíž seriálová adaptace před nedávnem zrovna ukončila třetí řadu. Tanec s draky je díl pátý - a prozatím i poslední než vyjdou Vichry zimy - a je tudíž jasné, že děj už je dávno někde jinde. V této knize dostal prostor hlavně Tyrion a Daenerys, které jsem si ve čtvrté knize - Hostina pro vrány - vůbec neužila a celou dobu trnula v napětí, co s nimi vlastně je. První polovina knihy je zaměřená hlavně na postavy, které se nevyskytly v díle předchozím, ale jejichž děj ubíhal zároveň. Ve druhé polovině už se vracíme i k ostatním postavám a časově se to opět vyrovnává. Zatímco v Hostině pro vrány až tolik překvapivých zvratů nebylo, Tanec s draky to bohatě vynahrazuje a můžu vám říct, že u několika věcí jsem doslova četla s otevřenou pusou.
Co mi ale ze čtení utkvělo v hlavě nejvíce (a nevěřili byste, jak taková pitomost dokáže být neodbytná) byla jedna urážka směřovaná Tyrionovi - Ty drzý malý hrnče plný chcanků. Já to pořád říkám, že středověké nebo tomu tématu se přibližující knihy jsou co do nadávek neocenitelné.


Povídky z jiné dimenze - Petr Matějček

K téhle knížečce jsem přišla jak slepý k houslím. Na buxu zrovna probíhal výprodej a já si řekla "čert to vem, třeba to zrovna bude dobrý". A tak mi to leželo doma až do doby, než jsem měla jet vlakem za kamarádkou. Tanec s draky jsem ale ještě neměla dočtený a dvanáctiset stránkovou bichli se mi zase vážně tahat nechtělo, tak jsem potřebovala něco menšího. Přistupovala jsem k tomu zprvu skepticky, protože prostě české autory obvykle nevyhledávám (a zvláště ty nové), tak jsem se toho bála, i když se jedná o sci-fi povídky. A hle - ono se mi to líbilo. Četlo se to strašně lehce, mně se na povídkách líbí právě to, že ty okolnosti podají jako hotovou věc bez potřeby to vysvětlovat a zbytečně to nezdržují. Na druhou stranu mě někdy hrozně mrzelo, že třeba některé náměty nejsou rozpracované do delšího formátu, ale člověk si na druhou stranu říká, že potom by to třeba ztratilo to kouzlo a vůbec by se mi to nelíbilo. (Dobře, to asi přeháním, byl to jen příklad.)


London Boulevard - Ken Bruen

Opět kniha z výprodeje na buxu, nicméně po té jsem už šla cíleně, jelikož s Bruenem už mám zkušenosti díky jeho detektivní sérii s Jackem Taylorem a chtěla jsem vyzkoušet i jeho další knihy. A vůbec jsem nebyla zklamaná! Už v již zmíněné sérii mě okouzlil autorův styl psaní, takový docela svérázný, zvláštní a hlavně zajímavý. Hlavním hrdinou je Mitchell, kterého zrovna propustili z vězení. Jeho kamarád mu sice zajistí bydlení, ale něco to stojí a je na Mitchovi, zda se s tím zvládne vyrovnat a zda to vůbec chce. No a nebyl by to pořádný příběh, kdyby se do toho nezamotala ženská, že jo. Konec je poněkud překvapivý, nebo alespoň já jsem ho tak nějak vůbec nečekala a vlastně jen překvapeně mrkala, co že se to tam děje.
Jo a film je absolutně příšerný. Nekoukejte na něj. Já se většinou snažím stavět knihu a film na jinou úroveň, ale tohle se fakt nedalo. Po dějové stránce mimo a po technické ještě horší. Ani Colin Farrell a David Thewlis to nezachránili.



Když jsem kdysi dávno (dobře, zase tak dávno to taky není, zhruba v osmé třídě ZŠ) Pána prstenů četla poprvé, přiznám se, že mě to příliš neuchvátilo. Ne že by se mi to vysloveně nelíbilo, zase takový barbar nejsem, ale tenkrát jsem měla hlavu úplně popletenou Harry Potterem a ostatní knihy šly holt do pozadí. Tolkienův svět jsem nechávala dlouho u ledu a to jak ten knižní, tak i filmový. Až před pár týdny jsem si řekla, že TEĎ je ten správný čas, kdy si Pána prstenů dostatečně užiju a dovedu ho ocenit. A tak se i stalo... Středozem, hobiti, elfové, trpaslíci, Roklinka, Lothlórien... To všechno a ještě víc mě neskutečně okouzlilo a já jsem moc ráda, že jsem tomu dala druhou šanci a nechala se unášet dobrodružstvím Froda a jeho přátel, které se sice v prvním díle teprve rozvíjí, ale to na kvalitě ničemu neubírá, naopak si myslím, že pořádný začátek je pro dobrou knihu nutností.
Asi k tomu člověk musí dospět svou cestou, aby to pořádně pochopil a užil si výjimečný fantasy příběh.
 


Komentáře

1 es ef es ef | Web | 1. července 2013 v 8:18 | Reagovat

Pána prstenů naprosto zbožňuju a na Hry o trůny už se taky dlouho chystám. Super výběr.

2 Rabe Rabe | Web | 1. července 2013 v 8:24 | Reagovat

Tanec s draky mě moc nenadchnul, bylo to takové zdlouhavé okecávání a nakonec mě dorazilo co se stalo Sněhovy :O

3 Kelly Kelly | Web | 1. července 2013 v 10:57 | Reagovat

[2]: Sto lidí sto chutí, mě se to třeba líbilo. A ano, co se stalo SněhovI, mě také překvapilo. I když tolik zase také ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.