Během léta proběhne rekonstrukce a pak i něco napíšu. Fakt. Nekecám.
Však víte, že novoroční předsevzetí se zásadně nedodržují.

den třicátý - Nejoblíbenější kniha vůbec

5. září 2013 v 18:00 | Kelly |  30denní knižní výzva
Než se pustím do vlastního líčení, která kniha u mě vyhrála pomyslnou anketu o tu nejoblíbenější, dovolte mi prosím malý výkřik radosti. Hurá, máme to za sebou!


Nezvládly jsme to úplně korektně, já vím. Nejprve ta poněkud delší pauza (vlastně skoro na den téměř měsíční) a potom to vynechání dvacátého pátého dne, kdy mělo být téma "ke které knižní postavě bych se přirovnala". Důvod jsem vysvětlila v šestadvacátém dni, tak se tu nebudu opakovat.
Takže hurá, můžete volat sláva a tři dny se radovat, protože duo Hanyuu & Kelly vám na dlouhou dobu s tím spamováním dá zase pokoj. (A mně to tu na blogu zase určitě umře. Ba ne. Budu se snažit, aby tu nebylo pusto prázdno.)

Tak tedy... nejoblíbenější kniha. Otázka na začátek - on mě autor té challenge chce zabít? Jak už jsem před nějakou dobou zmínila u stejného tématu při filmové výzvě, je hrozně těžké vybrat jednu nejoblíbenější věc. Možná by to šlo vybrat v rámci žánrů, ale když jsou ty žánry smíchané dohromady, tak co potom? Je to těžké. Každá má oblíbená kniha je něčím jedinečná a jak mám vybrat tu, která se mi zdá nějak nejlepší?

Na rovinu říkám, že jsem nezvolila Harryho Pottera. Nechci tím naznačit, že bych neměla tak ráda, nicméně si myslím, že zmínit se o něm třikrát stačilo (třetí, čtvrtý a devatenáctý den), navíc se svou láskou k němu (myslím ke knižní sérii, ne k té konkrétní postavě) nijak netajím a není potřeba to nějak zvýrazňovat. Navíc mám ráda tu sérii celkově, nikoliv jen jednu jedinou knihu. A taky jsem chtěla dát prostor jiným knihám, aby to nebylo pořád o tom samém.


Hyperion, Dan Simmons

Okrajově jsem se o Hyperionu zmínila již v třiadvacátém dni, kde jsem psala o Duně, kterou bych si již dlouho chtěla přečíst, ale stále se k tomu odhodlávám, a ke které je Hyperion - potažmo Kantos Hyperionu - často přirovnáván.

Samotný děj se odehrává v daleké budoucnosti, po Velké chybě při které byla patrně zničena planeta Země. Lidstvo utvořilo tzv. Hegemonii člověka, kterou tvoří několik desítek obydlených planet, na kterých žijí různé druhy lidí. Obyčejné cestování mezi planetami by bylo příliš pomalé, a proto Hegemonie uzavřela smlouvu s Technojádrem, které lidem dodalo Hawkingův pohon a přenašeče v podobě Bran, které umožňovaly prakticky okamžitý přesun.

Příběh vypráví o cestě sedmi poutníků na planetu Hyperion za vražednou bytostí zvanou Štír. Každý ze sedmi lidí je na pouti pro své vlastní cíle a vzájemným vyprávěním o sobě poznávají, že jejich osudy jsou jakýmsi způsobem provázané. Mezi nimi se však nachází jeden špion, který má v úmyslu zradit Hegemonii Vyvržencům. Jenže kdo z nich to je?

Fedhman Kassad, bývalý voják, který je odhodlaný zabít Štíra stůj co stůj? Soukromé očko Brawne Lamia, která se navzdory smrti svého klienta rozhodla pokračovat v jeho případu? Kněz Lenar Hoyt, který chce nalézt původní hyperionské obyvatele? Židovský učenec Sol Weintraub, který se snaží pomoci své dceři, která onemocněla chorobou, při které mládne místo toho, aby stárla? Či snad Martin Silenus, básník, který věří, že jeho ztracenou Múzou je právě Štír? Het Masteen, templář a kapitán stromolodi Yggdrasill, který je zahalen tajemstvím a jako jediný se nedostane ke svému příběhu? A nebo snad Konzul, diplomat, který věrně slouží Hegemonii a Vrchní Administrátorce?

Hyperion je vskutku výjimečný příběh. Člověk občas jen s námahou sleduje, jak se postupně vynořují odpovědi na otázky, které si pokládal dříve, a častokrát nestačí jen žasnout nad tím, jak skvěle se nitky toho příběhu dokonale proplétají, až nakonec vyústí v perfektní vyvrcholení celé knihy. Hyperion mě pohltil tak, jako žádná kniha už dlouho ne, četla jsem ho ve vlaku, četla jsem ho při chůzi, četla jsem ho ve škole i doma. Nedalo se od toho odtrhnout, protože jsem se bála, že najednou ztratím to kouzlo a nebudu vědět, kde jsem. Právem se Hyperion řadí mezi ty nejlepší science fiction romány a není se čemu divit, že i já ho považuji za jednu ze svých nej přečtených knih.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.