Během léta proběhne rekonstrukce a pak i něco napíšu. Fakt. Nekecám.
Však víte, že novoroční předsevzetí se zásadně nedodržují.

Iracionální strach ze tmy

12. ledna 2014 v 20:55 | Kelly |  zápisky z Tkalcovské ulice
Až na to že není iracionální. I Doctor to říkal. A ten má vždycky pravdu, že ano.


Já na to trpěla už odmala. Nikdy to sice nedošlo až do takového stádia, že bych při usínání vyžadovala rozsvícenou lampičku, ale pohyb ve tmě jsem nesnesla. Určitě si dovedete představit ten horor, kdy jsem v noci nutně potřebovala na WC a to bylo až v dolním patře. Pravidelně jsem dostávala vynadáno, že svítím po celé cestě, ale když ono se to jinak nedalo. Nezvládala jsem to, podvědomě jsem cítila, že tam na mě něco číhá a čeká, až si stoupnu do stínu.

Paradoxem je, že místo toho, aby se to časem zlepšovalo, mám pocit, že poslední dobou je to čím dál horší. Pořád nezvládám v noci cestu na WC bez světla a taky uvažuju o tom, že si při usínání nechám svítit lampičku. Prostě to nezvládám, vždycky se zahrabu pod deku a okamžitě zavřu oči. Ne že by to nějak pomáhalo, ten pocit, že mě někdo pozoruje a už už natahuje ruku, aby se mě dotkl, je čím dál silnější a jen těžko se s tím vyrovnávám.

Nedělá mi problém sedět večer u notebooku jen u lampičky, protože většinou stejně dělám sto věcí najednou a tak nemusím myslet na svoje okolí. Jenže jakmile moje myšlenky sklouznou stranou, fakt mám strach se byť jen pohnout, dokud to zase nepřejde a já se neupnu na něco jiného. Ani za dne mi není příjemné myslet na tmu a večer/noc, a teď si představte, když ta myšlenka přijde právě večer. A jít třeba domů za tmy? Ehehe. "Mami, přijedeš pro mě?"

A nevím, co s tím dělat.

Jsem strašpytel, vždycky jsem byla. Jenže na druhou stranu vím, že ty obavy mají svůj důvod a že tam někde něco je.
 


Komentáře

1 Telenta Telenta | Web | 12. ledna 2014 v 21:13 | Reagovat

Já jsem se tmy taky hodně dlouho bála, ale jednoho dne prostě jako by se něco přepnulo a jsem schopná zírat jen tak do tmy, když zrovna nemůžu usnout =D
Ale jít domů v noci, to je jiná...i když především kvůli tomu, že bydlím na kraji města a pohybuje se tu hodně podivných existencí i za světla natož pak za tmy =D

2 Adelaine Adelaine | Web | 12. ledna 2014 v 21:19 | Reagovat

Já tmu miluju a přijdu si v noci bezpečněji, než ve dne. Nevím proč, přijde mi tak klidná, žádné barvy světla. Jen klid.
No, a k tomu - já někde četla, že je dobré si představovat/říkat, že v noci je všechno úplně stejné, jako ve dne, akorát to nevidíš. Všechno je na stejném místě, nic tam není atd. Ale nevím, jestli to pomáhá. Jinak celkově je dobré se zbavit strachu tím, že se mu často vystavuješ, ale chápu, že to asi není nejjednodušší.

3 Lauralex Lauralex | Web | 12. ledna 2014 v 21:32 | Reagovat

Já mám ze tmy fóbii, proto se pohyb v noci snažim omezit co nejvíc, i když potřebuju na záchod, tak to radši zaspim, protože když už dojdu na záchod, tak nedojdu zpátky do postele. Někdy se v noci probudim a musim rozsvítit lampičku, abych zkontrolovala, že je všechno tak, jak má bejt, a nikdo v pokoji neni.
Vždycky si ale říkám, že kdyby mě někdo chtěl zabít, tak už to přece udělal.

4 Molly Molly | Web | 12. ledna 2014 v 21:32 | Reagovat

Taky už nemam věk, na to, abych se bála bubáků pod postelí, ale mívám podobný myšlenky. Někdy je to večer v pohodě, ani mě nic takovýho nenapadne a jindy se bojím podívat z okna, že tam na mě něco vykoukne. Zajímavý je, že k tomu, abych přešla ve tmě po bytě se musim hodně hecovat, ale venku se v noci pohybuju úplně bez problémů, třeba chodím i se psem na opuštěný místa, což celkem postrádá logiku :D

5 Arvari Arvari | E-mail | Web | 12. ledna 2014 v 21:45 | Reagovat

Já se tmy bojím mnohem mírnějc, ale bojím, přiznávám. =D Taky si večer rozsvěcím, když jdu na záchod. =D A nedávno večer vypadla elektrika a já se snad minutu nedokázala ani pohnout, protože jsem byla přesvědčená, že až si dojdu pro baterku a rozsvítím, bude přede mnou stát weeping angel... =D (Ano, jeden z dílů s nima jsem viděla asi o dva, tři dny dřív...) =D

6 Hanyuu Hanyuu | Web | 12. ledna 2014 v 21:55 | Reagovat

Nejenom, že to říkal doctor... a když to říká on, musí to přece být pravda :D Ale jen si vzpomeň na ty krásné věci, co jsem ti tu vyprávěla a hned si můžeš být jistá tím, že strach ze tmy iracionální není :D
Nehledě na to, že my jako lidi to máme zafixovaný ještě někdy z dob, kdy jsme žili v jeskyních - jakmile je tma, hrozí, že tě něco sežere, proto musíš zalézt někam do bezpečí :D

7 Kelly Kelly | Web | 12. ledna 2014 v 22:12 | Reagovat

[1]: Já i když nemůžu usnout, tak raději držím oči zavřené, prostě je nedokážu otevřít xD

[2]: No, to je druhá věc. Já na jednu stranu mám noc taky ráda, radši než den, ale když mě přepadne tenhle strach, tak zkrátka ne-e. Snažila jsem se s tím něco udělat, ale prostě se to nedaří :/

[3]: Tak to já se nebojím, že by mě někdo chtěl zabít, jak říkáš - to by to už dávno udělal. Spíš jde o to, že se v té tmě vyskytují věci, o kterých normální člověk nemá ani tušení. Strach z nepoznaného.

[4]: Já bych v noci nebo prostě za tmy nikam nešla, určitě ne sama :D

[5]: Weeping angels... to je kapitola sama pro sebe a úplně ti rozumím. Aneb další věc, které nás naučil DW se bát :D

[6]: Já si tím jsem jistá, že to iracionální není, to si piš :D

8 Yima Yima | E-mail | Web | 12. ledna 2014 v 22:36 | Reagovat

Já doma problém nemám. To bývám doma i přes noc sama. Spíš mám problém někde na ulici, kde jsou lidé. Mám pocit, že mě znásilní a zabijou a kdo ví co ještě. A nejhorší jsou stezky odvahy! V létě 2013 jsem byla na své první... v patnácti letech. :D

9 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 12. ledna 2014 v 22:38 | Reagovat

Já jak kdy a kde... Třeba ve Francii pod stanem pohoda, ale když jsem sama doma (bydlíme v domku) a ležim v posteli, tak se nemůžu podívat z okna, kdyby tam náhodou někdo byl... Jednou mi takhle pes zavrčel právě na okno, když jsme byli sami doma a mě málem jeblo strachy =D
Ale na druhou stranu jsem jediná z baráku, kdo už od přestěhování může chodit na záchod za tmy. Ostatní tvrděj, že pořád tak dobře neznaj cestu, aby mohli jít bez baterky...

Každopádně ti přeju, aby ses strachu zbavila. Jo a je to normální, mě se s  věkem horší strach z výšek. Aspoň teda doufám, že je to normální =D

10 Lowri Lowri | Web | 13. ledna 2014 v 9:07 | Reagovat

Jako mladší jsem se tmy bála strašně, asi jak popisuješ. A ono bylo proč, protože se u nás dřív děly divné věci. Teď už je to dobré, alespoň tedy u mě, jelikož bratr občas vykládá o nějakém duchovi. Pak se bojím :D
A kdybych měla ve tmě někam sama jít, to bych asi celou cestu volala Doktora :D Stejně tak kdybych měla spát v nějakém cizím domě.

Jinak s tebou soucítím, vím dobře jaké to je. Strach ze tmy skutečně není iracionální.

11 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 13. ledna 2014 v 14:14 | Reagovat

Mám to..trochu jinak. Nemám strach ze tmy, to ne. V noci se orientuji po paměti zásadně po tmě. Mám totiž strach z toho, co uvidím, když rozsvítím. Hlavně teda když jdu kolem zrcadla pod schody (nemám strach z vlastního odrazu, ale ze sebou vykonstruovaných Věcí). Podle mě je lepší žít v nevědomosti a po tmě, než svítit a vidět. Ale strach ze tmy není nic neobvyklého, protože je to zakořeněno v lidské povaze. Kdyby se lidé nebáli tmy, proč by využívali oheň? (pomineme-li vaření a teplo) Primárně kvůli ochraně před věcmi, která se světla bojí.

12 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 13. ledna 2014 v 21:43 | Reagovat

Já se teda za tmy po bytě pohybuji celkem v pohodě, spíš mám dost problém podívat se v noci do zrcadla. :'D

13 Lyra Lyra | E-mail | Web | 13. ledna 2014 v 22:39 | Reagovat

Už je to dlouho, co jsem měla strach ze tmy, ale pamatuji si, že jsem v minulosti rovněž žila s představou, že ve tmě něco číhá. Vlastně si ani nepamatuji, kdy a jak jsem se bát přestala... prostě se to stalo. Každopádně si vzpomínám, že mi pomáhalo mít u sebe nějaký talisman (může to být řetízek, plyšák... prostě cokoliv). Když jsem ho měla u sebe a věřila, že mě ochrání a nedopustí, aby se mi stalo cokoliv zlého, hned jsem se cítila líp.

14 babuinobu babuinobu | Web | 22. ledna 2014 v 12:40 | Reagovat

Hned se cítím líp, že nejsem sama ="3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.