Pověsti nelhaly, sníh opravdu existuje

22. ledna 2014 v 10:51 | Kelly |  zápisky z Tkalcovské ulice
Ale abych pravdu řekla, už by se ani nemusel obtěžovat... Kdysi bývala zima mým nejoblíbenějším obdobím a trávila jsem venku každou chvilku. Teď už ale to sněhové kouzlo vymizelo a já si nejvíce užívám podzim a jaro, kdy není takové teplo a je zkrátka ideální počasí.



To ale neznamená, že nemám sníh ráda, naopak. Zima bez sněhu pro mě není pořádná zima, protože to zkrátka k sobě patří a já ráda s chutí vzpomínám na ty závěje sněhu, ve kterých jsem se jako děcko ztrácela a ve kterých jsem se schovávala mámě nebo sestře, když jsme si hrály. Jak jsem všude tahala boby nebo sáňky a trvala na tom, že musíme jít na kopec za Danielu (motorest), kde je bezva kopec. Nebo na Křížák, kde se mi jednou při sjezdu povedlo nabořit do něčí kůlny a paní učitelka mě pak odváděla domů.

To byly zkrátka skvělé časy a teď zpětně nechápu, jak jsem si kdy mohla myslet, že chci někdy vyrůst. "Dospěláctví" stojí za starou belu. Možná proto tolik lpím na dětinském chování, abych dokázala, že člověk může být dítě v jakémkoliv věku. Stačí nezapomenout. A věřit. "You have everything you need... If you just believe..."


Ale to jsem odbočila, já chtěla mluvit o sněhu :D. Prozatímní letošní zima stála za velký kulový. Vlastně se to ani zimou nazvat nedalo, že... Vánoce bez sněhu byly prostě... divné. I kdyby celou zimu neměl být sníh, být na Štědrý den bez bílé nadílky je zvláštní a měla jsem kvůli tomu divnou náladu. Na jednu stranu byla vánoční, ale na tu druhou naopak vůbec. Prostě to nebylo správné.

Nakonec jsem to tedy oželela, stejně tak i Silvestr a Nový rok bez sněhu a fajn. Už to tak mohlo zůstat. Zvykla jsem si na dny bez sněhu, zvykla jsem si na to akurátní teplo, žádnou zimu a brr. Teď už si ten nahoře může ten sníh vážně strčit někam, já o něj nestojím a radši chci jaro. Šup, šup, ať už to je! Co já teď s tím sněhem... Člověk si ani nemůže otevřít okno, když se tu doma kvůli topení vaří (jakmile se to jednou rozjede, tak ani stažení radiátoru nepomůže, a když má člověk v pokoji ještě komín, no nazdar), protože je zamrzlé a když náhodou zamrzlé není, tak by mu do pokoje nasněžilo.

A co teď s tím... Nezbývá, než si uvařit čaj, zalézt pod deku a otevřít knížku. Fakt doufám, že se mi ji podaří dočíst do konce ledna, to by byl docela trapas, kdybych v Měsíčním písmenkobraní failovala hned ten první měsíc, co? Ale už mi naštěstí zbývá jen necelých dvěstě stránek, to bych dát mohla, i když v poslední době moc nestíhám. Ale co se dá dělat.
 


Komentáře

1 Terka Terka | E-mail | Web | 22. ledna 2014 v 12:51 | Reagovat

Souhlasím, na Vánoce ten sníh klidně být mohl, ale teď bych se bez něj bez problémů obešla :) nemám ráda sníh, jako dítě jsem ho samozřejmě taky měla ráda, ale stejně tak už odjakživa nesnáším, když jsem mi zima,..

2 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 22. ledna 2014 v 14:43 | Reagovat

Souhlasím, že trochu sněhu by neuškodilo. U nás teď právě napadly asi tři cenťáky, ale zase je to hnusná břečka. :D Proto mám nejradši podzim - listí, přijatelná teplota, déšť... :D

3 Hannah Hannah | Web | 22. ledna 2014 v 15:23 | Reagovat

Já byla tak nějak zvyklá, že sníh vždycky napadl koncem listopadu. Vydržel třeba jen několik dní a já tak poznala, že se blíží Vánoce. Letos nic, ani si neuvědomuju, že za chvíli bude únor. A když včera sněžilo, rozhodla jsem se pořídit nějaké sněhové fotky, ale než jsem přišla ze školy, tak se  z toho stala břečka s bahnem :( Jelikož jsem milovnice zimy, tak pořád doufám, že ještě přituhne :)

4 Lowri Lowri | Web | 23. ledna 2014 v 11:14 | Reagovat

Já jsem věčně zmrzlý člověk a spokojená budu, až bude venku kolem dvaceti nad nulou a sluníčko. Nemůžu se toho dočkat :) Tohle mokré hnusné cosi je akorát depresivní. Ale když už ta zima musí být, raději bych ten sníh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.