Během léta proběhne rekonstrukce a pak i něco napíšu. Fakt. Nekecám.
Však víte, že novoroční předsevzetí se zásadně nedodržují.

Zvyšuji skóre na 3:1

29. ledna 2014 v 22:26 | Kelly |  zápisky z Tkalcovské ulice
Zlomila jsem já vs. bylo zlomeno mně


I'll survive, paranoid
I have lost the will to change
and I am not proud
cold blooded fake
I will shut the world away


Proč cítím to, co bych správně cítit neměla? Vždyť jsem to tak sama chtěla. Vlastně kecám, momentálně necítím nic. Jen prázdno...

Tenhle týden začal příšerně už v pondělí. Ráno jsem nuceně vstávala, abych se s mamkou svezla do Liberce, kde jsem potřebovala do knihovny. Jedeme, jedeme a najednou divný zvuk. Zastavíme, mamka vykoukne a... píchlá pneumatika. Tak volá svému manželovi, aby s dědou přijeli a vyměnil to. Ne že by mamka byla tak neschopná, ale za boha nám nešly uvolnit ty šrouby, které on předtím utahoval. A samozřejmě - lidi jsou ták ochotní, že nikdo nezastavil... Tak dobře, vyměněno, můžeme jet. Jedeme, jedeme a po pár kilometrech zase ten divný zvuk. Zastavíme, vykoukneme a hle - druhá zadní pneumatika je prázdná. To už padl i návrh, že nám to někdo udělal naschvál, protože přece není možné, aby se vyfoukly obě zadní pneumatiky v rozmezí několika minut.

Ale kupodivu, nakonec jsme i do toho Liberce dojely. Cesta nám sice trvala hodinu a půl místo necelé půlhodiny, ale aspoň jsme tam byly. Protože kdyby to mělo trvat o chvíli dýl, tak bych asi umrzla. Na horní polovině těla to šlo, ale nohy mi málem upadly. Pak jsem to už naštěstí rozchodila.
V té knihovně to taky byla sranda. Už nikdy nikomu nic na sebe nepůjčuji!!! Jedné mamčině kamarádce jsem totiž půjčila knížku Jmenuju se Ozzy. Už párkrát jsem jí předtím něco půjčila a bylo to v pořádku, ale tentokrát to tak nebylo. Jí se totiž na tu knížku dostalo štěně, které okousalo ten vrchní obal a strhlo hřbet. No a běžte s tím do knihovny, že jo... Strašně jsem se styděla a vůbec se mi tam nechtělo. Nakonec mi tam bylo řečeno, abych zkusila tu knížku sehnat jinde a přinést ji, že mě to tak vyjde levněji. Ale ta knížka už nikde není k sehnání, takže to holt bude dražší. Ne že bych se to chystala platit, já to po té známé rozhodně budu chtít, ale stejně se toho zářezu už nezbavím.

Pak jsem si chtěla zajít do své oblíbené kavárničky na nádraží, abych se ohřála a uklidnila. Přišla jsem, sedla jsem si a objednala čokoládu se šlehačkou a medovník. Za prvé - slečna servírka mi nejdřív donesla čokoládu bez šlehačky. Tu tam pak doplnila, ale tak nešťastně, že to prostě přetékalo a já měla tu šlehačku i čokoládu po celé podšálku. Když jsem si tam začala pro sebe frflat, ozvala se jedna bába od vedlejšího stolu, že to mám spořádat rychle. Wtf? Já do kavárny chodím proto, abych si to tam vychutnala a ne to hltala jen proto, aby mi to nevyteklo, protože to ta obsluha neumí naservírovat. A k medovníku jsem nedostala dezertní vidličku jako obvykle. Když jsem se proti tomu té servírce ohradila, bylo mi řečeno, že přece mám lžičku u čokolády, tak to mám jíst tím. No tak jako vážně dobrý, no... Ta holka měla jediné štěstí, že mi pak aspoň neúčtovala tu šlehačku. Ale stejně jsem už ten den měla zkažený.

Odpoledne jsem pak přeložila titulky k druhému dílu Mušketýrů - odkaz na stažení v bočním menu - a zjistila jsem, že mě to baví, takže se tomu překládání hodlám věnovat dál a víc. Zrovna překládám film In the name of the King 3, hodnocení to má sice mizerné, ale není to dlouhé a je tam drak, tak hádám, že to nějak přežiju. A už mám i další plány pro překlad, jen to půjde všechno pěkně postupně.

Už ani nemám tušení, co se dělo včera. Asi nic důležitého, když jsem to kvůli dnešku už stačila vypustit. Dnešek ani nemá cenu komentovat. Jedna etapa zase skončila a i když jsem si byla jistá tím, co dělám, teď o tom lehce pochybuji. Ale to je jen asi takový obvyklý dopad. Nevím. To je jedno. Raději to tu rozebírat nebudu, jsem si jistá, že bych se v tom stihla tisíckrát zamotat.

Ale každopádně jsem si dnes zaktivovala svůj účet na instagramu. Mám ho tam sice od října, ale nějak mě to nechytlo. Dneska jsem na to ale dostala chuť a řekla jsem si, že by to nebylo špatné. Nicméně nedivila bych se, kdybych s tím zase po pár dnech sekla nebo to prostě odumřelo. Já poslední dobou u ničeho nevydržím...

Jen pár odznáčků z těch, které mám připnuté na svém batohu.


Tohle je focené z autobusu (ble), tak se nedivte rozmazanosti. Akorát jsme sjížděli ze silnice vedoucí od Ještědu. A ten pohled na okolí byl krásný. I když bych byla raději za jaro, tak ta zasněžená příroda je prostě krásná.

 


Komentáře

1 Guizmo Guizmo | 29. ledna 2014 v 22:39 | Reagovat

Placky jsou super věc, včera se mě zeptala slečna jestli náhodou nekoukám na Doktora, já placky jako podšálky, náhodou ... ^^

2 Lowri Lowri | Web | 30. ledna 2014 v 16:27 | Reagovat

Placky jsem si nadělila pod stromeček, nosím je a doufám, že na to někdo někde zareaguje. Pořád nic. Až mi někdy zbude nějaký peníz, hodlám sbírku rozšířit.

A jinak ti přeju, ať se to brzy srovná a jsi zase veselá :)

3 Helo Helo | 25. května 2014 v 23:21 | Reagovat

Titulek a úvod je slušnej, ale příběh se zdá nedokončenej...

4 Kelly Kelly | 26. května 2014 v 14:02 | Reagovat

[3]: Jak to myslis?

5 Helo Helo | 31. května 2014 v 0:23 | Reagovat

No, celé je to evidentně o lámání někoho, troufnu si říct něčího srdce... tedy podle názvu a podtitulu... ale pak je to jen vyprávění o tom, jak celý týden stál od začátku za prd a o tom podstatným je tam sotva pár řádek...

6 Kelly Kelly | 31. května 2014 v 7:28 | Reagovat

[5]: Nejspíš proto, že o tom jsem se až tak úplně do detailu vypisovat nechtěla a to, co tam je, to pro představu kolemjdoucímu úplně stačí. A název jsem holt zvolila podle té aktuální události, což asi je trochu zavádějící, to uznávám. Ale není to koneckonců jedno? Je to jen blbý, deníčkový zápis, který stejně nikoho nezajímá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.