Během léta proběhne rekonstrukce a pak i něco napíšu. Fakt. Nekecám.
Však víte, že novoroční předsevzetí se zásadně nedodržují.

"After all this time?" - "Always."

1. března 2014 v 23:31 | Kelly |  zápisky z Tkalcovské ulice
Tak nám skončil Harry. Už zase.

A i když ve skutečnosti skončil už dávno (samozřejmě jen technicky, jinak stále žije dál), i tak to ve mně zanechává jakýsi pocit prázdna. Je to prostě zvláštní. Po sedm týdnů jsem se pravidelně uvelebovala před televizí, po sedm týdnů (hm, teď mě tak napadlo, že tu druhou část Relikvií smrti dali dnes v sobotu právě proto, aby byla zachována ta symbolická sedmička) jsem opět napjatě prožívala každou scénu, jako bych ty filmy snad neznala skoro slovo od slova a nevěděla, co se v nich bude odehrávat.

Zase jako vždy jsem se ježila při těch očividných filmových chybách, čertila jsem se u toho, že Harry má ty oči mít prostě zelené, vadilo mi, že v Ohnivém poháru nevystupovala Winky, zas a znovu se podivovala nad Harryho úžasnou inteligencí. Na druhou stranu jsem ale byla opět nadšená z prvního pohledu na Bradavice, s napětím byla divákem každého famfrpálové zápasu, jako bez dechu jsem pozorovala finále každého dílu. Pobrečela jsem si u smrti Freda, s pláčem jsem se hroutila při smrti Severuse a další příval slz přišel při Severusových vzpomínkách v myslánce.

Jako bych to viděla teprve poprvé...

Jenže tak to bývá. Když se něco stane příběhem vašeho života (a myslím skutečně, doopravdy, ne že si to jen namlouváte a za pár let to skončí), tak vás to nikdy neomrzí a budete to prožívat zas a znovu, nehledě na to, kolikrát jste si tím příběhem prošli. Ty pocity jsou opravdové, nikdy nemizející, neměnící se. Ostatní se vám můžou snažit namlouvat cokoliv, že byste měli vyrůst, že byste měli přesedlat na něco jiného, že přece existuje plno jiných věcí. Jasně že existuje, ale příběh, který se vám skutečně, nesmazatelně zapíše do srdce, je jen jeden.

Ten, který zůstává i po takovém čase.
Navždy.

 


Komentáře

1 Kariol Kariol | E-mail | Web | 2. března 2014 v 8:28 | Reagovat

Souhlasím.
Harry Potter byl zkrátka mým dětstvím, dal mi víc, než kterákoli jiná knížka. Strávila jsem s ním opravdu hodně času a nikdy mě neomrzel.

2 Raina Raina | Web | 2. března 2014 v 10:10 | Reagovat

"Nelituj mrtvé, Harry. Lituj živé, a především lituj ty, kdo žijí bez lásky..." ~ Brumbál

J. K. Rowlingová stvořila skvělý svět, který byl vlastně mým dětstvím. Svět, do kterého se ráda vracím znovu a znovu. :)

3 Smirkú Smirkú | E-mail | Web | 2. března 2014 v 10:15 | Reagovat

Harry Potter. "Na světě neexistuje jediné dítě, které by neznalo jeho jméno."
Krásně sepsaný článek! :)

4 H. H. | Web | 2. března 2014 v 10:48 | Reagovat

Harry Potter je součástí mého života. Takže ten obrázek pod článkem mě přesně vystihuje. A k těm chybám... Famfrpál je ve filmech hodně opomíjen.

5 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 2. března 2014 v 11:55 | Reagovat

Já vlastně Relikvie smrti viděla teď teprve podruhé. Ale řvala jsem solidně, u Severuse jsem řvala i u knížky. Je fakt, že Harry Potter spolu s Pánem prstenů (jak filmy, tak knížkami) jsou pro mě nesmazatelnou součástí mého dětství.

6 Clair Delune Clair Delune | Web | 2. března 2014 v 12:10 | Reagovat

U sledování filmu jsem si zároveň chatovala s dvěma kamarádkami a probírali jsme ten film scénu po scéně. Všechny nás vytáčely různé hloupé chyby ve filmu, ale stejně nás u toho chytaly záchvaty nostalgie (a pláče - ne vážně, existuje někdo, kdo nebrečel u Severusova příběhu v myslánce?) Harry Potter prostě pro nás vyvolené zůstane součást života. A ano, Alan to řekl moc hezky. Až si v 80 budeme ZASE číst Harryho a někdo se nás bude ptát, řekneme "Always."

7 Yima Yima | E-mail | Web | 2. března 2014 v 19:51 | Reagovat

Já jsem Harryho Pottera četla a viděla poprvé minulý rok, ale za to spoustukrát. Chovala jsem k tomu vždycky jistou apatii, ale teď to miluju a taky jsem to sledovala. Ale všechno jednou končí, s tím nic nenaděláme... ale svým neteřím a synovcům budu HP pouštět a číst, až se z toho zblázní! :)

8 mJ mJ | Web | 3. března 2014 v 13:45 | Reagovat

jak jsi to dokázala? :D

9 mJ mJ | Web | 3. března 2014 v 13:47 | Reagovat

Už jsem to našla!!!! Děkuji ti hodná ženo!

10 Kaunaz Isa Kaunaz Isa | E-mail | Web | 5. března 2014 v 10:47 | Reagovat

Asi před rokem jsem si při cestách do práce pouštěl audio knihy HP namluvené v angličtině (namluveno Stephenem Fryem). A jak jsem to tak poslouchal, začal jsem si všímat chyb a nejasností, jichž jsem si nikdy předtím při čtení nevšiml.

Chvíli jsem nad tím přemýšlel, protože každý zjištěný nedostatek u jedné z nejoblíbenějších sérií je tak trochu zvláštní (to, co jste celou dobu zbožňovali má vady? Ani náhodou!)

Ale s chybami či bez, číst se to dá pořád. A poslouchat též (https://www.youtube.com/watch?v=sZECxM1MPb0)

11 Kelly Kelly | Web | 5. března 2014 v 11:09 | Reagovat

[10]: Tak samozřejmě, každý příběh má nějaké chyby a nedostatky a myslím, že každý fanoušek - ať už větší či menší - si je těch nedostatků u svého oblíbence vědom. Jenom ignoranti jsou schopni je přehlížet a pak se do krve hádat. Ale myslím, že právě to je na tom kouzelné, dokázat si oblíbit něco i s očividnými nejasnostmi :)

12 Vendy Vendy | Web | 9. března 2014 v 22:06 | Reagovat

Taky jsem se dívala, takhle po sobě to byla jízda. Milé oživení oblíbených filmů. A i když bych taky našla pár chyb (a Harryho oči k nim patří), přesto je to skvělá série.

13 MarySan MarySan | Web | 9. března 2014 v 22:09 | Reagovat

Plně souhlasím :D

14 Denisa Kwapulińská Denisa Kwapulińská | Web | 4. srpna 2014 v 11:20 | Reagovat

Harry Potter je moje každoroční prázdninové čtivo už, já ani nevím kolik, let. Pořád a pořád objevuju nové detialy které za ten rok zapomenu a myslím, že mě to nikdy neomrzí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.