Během léta proběhne rekonstrukce a pak i něco napíšu. Fakt. Nekecám.
Však víte, že novoroční předsevzetí se zásadně nedodržují.

The Once & Passenger, 16. 10. 2014

17. října 2014 v 16:24 | Kelly |  Zážitky
Aneb první koncert, na kterém jsem si nepřipadala jako sardinka...



Na rovinu se přiznávám, že když jsem Passengerovu Let Her Go slyšela poprvé, za srdce mě to fakt nevzalo. Nevím proč, asi nějaká pitomá konstelace planet nebo co, prostě jsem to pak zase s nezájmem zavřela. Jenže! O nějaký čas později jsem to náhodou zaslechla v rádiu a řekla si - no doprčic, to je úžasný! A tak zatímco se to napoprvé nepodařilo, napodruhé už jsem tomu zpěvákovi s výjimečným hlasem okamžitě propadla.

Lístek jsem si pořizovala někdy v červnu a nemohla se dočkat. Včerejšek se nakonec přiřítil závratnou rychlosti a byť ten den nezačal úplně nejlépe (někdy bych dala fakt cokoliv za to, abych byla kluk), večer byl naprosto bezkonkurenční a koncert vynikající.



Zjistila jsem jednu věc. Pokud lidi čekají před koncertem na místě klidně několik hodin, vůbec to nemusí znamenat, že by byli skalní fanoušci. Možná totiž jen zjistili, že i když člověk chvíli čeká, výhody první řady jsou prostě... no, k nezaplacení. A nejen z hlediska fotek a výhledu, ale také pohodlí. Tentokrát mě fakt neatakovaly něčí ruce, případně prsa/zadek. A taky jsem nemusela stát na špičkách, abych něco viděla.

V devět hodin se na pódiu objevila kanadská skupina The Once, která - nečekaně - Passengerovi předskakovala. A ačkoliv si většinou nepotrpím na zpěvačky, vystoupení The Once jsem si vysloveně užívala. Frontmanka je sympatická, neustále se usmívala a zkrátka to bylo ohromně milé. Když jejich půlhodinka skončila, kdosi vedle mě poznamenal, že "jakože nehráli žádný rozpalovačky". No... ono se jakože od folkových písniček moc rozpalovačky čekat nedají a člověk od tohohle typu muziku prostě nemůže čekat, že by u toho nějak moc poskakoval.

(Pro lehce větší fotku si kdyžtak klikněte.)



(Většinou nenatáčím, protože mě to nebaví delší dobu držet, ale protože jsem se tentokrát měla kde opřít, a taky jsem chtěla vyzkoušet, jak moc ne/zvládne můj telefon natáčet videa, využila jsem toho.)


Po krátkém přestavení stage a menší prodlevě jsme se přece jen dočkali hlavní hvězdy večera. Passenger je naživo neuvěřitelně charismatický a milý člověk (neříkám, že tak nepůsobí i na internetu a skrz písničky, ale tváří v tvář jsou ty pocity přece jen silnější, žeano) a celé jeho vystoupení jsem silně prožívala. Protože to zase bylo o něčem jiném než ty předchozí absolvované koncerty. Vzhledem k žánru se atmosféra nemohla lišit více a upřímně - já měla chuť si tam jen podpírat dlaněmi bradu a zamilovaně vzdychat. A ne nutně nad zpěvákem samotným, ale nad jeho písničkami, které prostě mají duši. Při hodně kouscích jsem měla vysloveně husí kůži a nejednou jsem měla blízko k slzám.






Nakonec si The Once a Passenger společně střihli jednu písničku, Start a Fire, a taky to stálo za to.



A nakonec... musela jsem hodně odolávat, abych to nenapsala verzálkami hned do první věty a nechala si to až na konec jako třešničku. I když je fakt, že kdo mě sleduje na asku či instagramu připadně mě má na facebooku, byl tím zahlcen už dříve, ale... Časný příjezd se mi vyplatil i z jiného důvodu než místa v první řadě. Ruce se mi klepaly, usmívala jsem se jako idiot a málem jsem ze sebe nedostala kloudné slovo, ale... ale mám s Passengerem fotku! Byl neskutečně milý, ochotně se vyfotil se všemi, kteří se tam zrovna nacházeli, usmíval se a zkrátka... ♥♥♥ Celý večer jsem pak byla v euforii (a pořád vlastně jsem) a tak nějak si to užila o to více.




 


Komentáře

1 Créatio Créatio | Web | 17. října 2014 v 20:28 | Reagovat

Och, to muselo byť parádne! :)

2 Hanyuu Hanyuu | Web | 17. října 2014 v 22:36 | Reagovat

Lucka říkala, že ho prý teď zbožňuje snad každej... já o něm ale nikdy neslyšela, až včera od tebe... No a musím teda říct, že krasavec to teda není (na mě ty jeho vousy působí strašně vtipně), ale o to přece v hudbě nejde. :D
Někdy kouknu, co má vůbec za písničky. :D

3 V V | Web | 25. října 2014 v 12:57 | Reagovat

Naprosto chápu tvoje nadšení :) Já byla tak na dvaceti koncertech a vždycky jsem byla úplně vedle. A taky jsme s holkama chodily čekat třeba od šesti od rána, abysme měly první řadu, protože první řada je fakt k nezaplacení a za to čekání stojí. A taky jsem si vždycky u toho čekání říkala, že by bylo lepší být kluk, protože nikdy kolem nebyl záchod a já nevěděla kam mám jít.. kluci to mají jednodušší! XD gratuluju k fotce! :)

4 Danielle Danielle | E-mail | Web | 26. října 2014 v 19:15 | Reagovat

Hned jak jsi začala popisovat Let Her Go, jsem si ji musela pustit. Jednu dobu jsem neposlouchala nic jiného než jeho. :3  Taky jsme chtěli jít, ale už bylo vyprodáno, další pokus byl George Ezra, který tu bude tuším 4.11. a taky vyprodáno :(
10. fotka je TOP!

5 sarush ef sarush ef | Web | 3. listopadu 2014 v 16:57 | Reagovat

Passenger muselo bejt úžasný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.