Provoz sugarcoat byl k 12. 8. 2017 oficiálně ukončen.
Sbohem a díky za ryby.

(Ne)vánočně

26. prosince 2014 v 0:41 | Kelly |  zápisky z Tkalcovské ulice

Bohužel ani tohle boží přání od Hanyuu mi nějak nedokázalo přivodit tu vánoční atmosféru, která se mi vyhýbá už poněkolikáté za sebou. Vždycky se ale nakonec nějakým způsobem dostavila, i kdyby jen na pár hodin. Letos mám pocit, že jsem na sobě musela mít nějaký odpuzovač, protože se mi vyhnula obloukem. A vůbec ne nějakým malým, ale nejspíš si udělala výlet do vesmíru nebo kam...


Věc se má totiž tak, že všechno moje vánoční tentononc závisí na sněhu. Od dětství prostě každý rok sníh byl, v poslední letech to bývalo v zimě jako na houpačce, ale taky to na ten Štědrý den nakonec napadlo, alespoň u nás. Loni jsem zažila první Vánoce bez sněhu... To jsem ještě přežila, poněvadž jsem si říkala, že jednou se to holt zkazit muselo a příští rok už bude zase bílo. No, a ono nic. Neříkám. Kdybych bydlela někde, kde je ten sníh spíše výjimkou (ať už v dětství nebo i teď), nezklamalo by mě to, protože bych na to byla připravená. Jasně že bych si sníh přála, ale kdyby nenapadl, nic by se dělat nedalo. Tohle je ale prostě... Nevím. Ani Polární expres mi nepomohl k tomu, abych si tu vánoční náladu nějakým způsobem utvořila a to je prosím pěkně moje nejmilovanější vánoční pohádka.

Cca před dvěma týdny. Radovala jsem se jak blázen a ono to prostě nevydrželo...


A ona ani doma ta atmosféra nebyla taková, abych měla tu náladu lepší. Ne že bych čekala něco jiného... To je tak, když mu člověk řekne, jestli by třeba nevzal mladší sestru ven do kočárku uspat, abychom mohly v klidu ozdobit stromeček, a on na to zavrčí, že má práci, že musí jít zatopit (přitom jakože zima nebyla, takže to nebylo hned potřeba). A pak tam sedí v kuchyni a tváří se jak prdel a samozřejmě nikam nepospíchá. Nakonec tedy s tím kočárkem šel, ale stejně už pak byla většina dne na nic. Beru ale pozitivně to, že se neožral a nehrozilo to, co před pár lety, že jsme s mamkou už silně uvažovaly, že si tu večeři prostě přesuneme na dvacátého pátého...

Dost možná na tom měla také svůj podíl i to, že se blíží můj odjezd, a že jsem snad ve stresu. Zatím si tedy tak vůbec nepřipadám, ale ono to nejspíš přijde. Až budu balit prvního ledna, jak se znám... Nevím, jestli to má někdo podobně, ale já opravdu nejsem schopná si zabalit dříve jak maximálně večer před odjezdem. Ať je to na jakoukoliv dobu, ať odjíždím kdykoliv během dne. Když jsem jednou vyrážela k Hanyuu, myslím, že jsem se vzbudila akorát půl hodiny před odjezdem autobusu a tak nějak zjistila, že nemám sbaleno vůbec nic... Nejlepší na tom bylo, že jsem si ani nic nezapomněla. Myslím.

Co se týče dárků, Vánoce byly poněkud skrovnější, co se mě týkalo, což mi ale nevadilo. Přímo pod stromečkem jsem našla veskrze jen jednu věc a to průvodce třiceti lety od vzniku Star Wars. V podstatě jsem si to vybrala sama, protože to bylo ve slevě, jinak bych asi neměla nic, protože se dost peněz dalo za tu Anglii, která byla jaksi přednější, že.


Star Wars jsem samozřejmě vždycky znala, ale jsem si jistá, že nikdy jsem je neviděla úplně vcelku. Nevím proč, neptejte se mě, já jsem v podobných věcech zkrátka trochu ignorant. Na Star Trek taky koukám až teď. A ne, ty nové filmy a novější seriály jsem ještě neviděla kromě několika málo náhodných dílů, já jsem začala pěkně u The Original Series s kapitánem Kirkem Williamem Shatnerem, kterého ňákej Chris Pine nebo jak se jmenuje, stoprocentně nepřekoná. Tím jsem si jistá a ani jsem s ním nic vidět nemusela. :D Ale zpátky k těm Star Wars. Na podobné libůstky si opravdu potrpím, baví mě listovat dobovými materiály, vidět, jak to všechno vznikalo, jaké s tím byly problémy a podobně. A vážně si nemyslím, že na to má nárok jen skalní fanoušek, co zná Hvězdné války už léta. Já viděla celou sérii cca před rokem a nevidím problém v tom, že se rozplývám nad něčím takovýmhle. Nějaký anonym na asku to ale asi nebyl schopný pochopit...

Ještě bych málem zapomněla. Dvacátého třetího mi vlastně přišel boží balíček od kamarádky, který obsahoval knihu, konkrétně The Graveyard Book od Neila Gaimana, že prý když už pojedu do té Anglie, tak abych trénovala čtením v angličtině. :D A ještě obsahoval awesome sadu pečetícího vosku, kovového pečetidla s V a sadu obálek s dopisními kartičkami. Prý donucovací prostředek k tomu, abych jí z Anglie vážně psala. :D Což já rozhodně budu a šíleným způsobem se na to těším. Není totiž hezčího kouzla než ručně psaný dopis... :)

 


Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 26. prosince 2014 v 9:30 | Reagovat

Ja také vyrůstala ve sněhu a tesim se na Vánoce, jaké jsem znala. Někdy mi to zprijemni mala sestra, jinak je to desne divne, venku říjen a my si dáváme dárky a koukame na Popelku :-)

2 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 26. prosince 2014 v 11:58 | Reagovat

Ach ten sníh ... Také mi chybí. Tohle spíše vypadá jako dost podivný podzim a to prostě naštve :D

Dárky jsou nádherné. Ty Star Wars bych také brala, hodně jsem četla o tom, jaké s tím byly problémy. A ta dopisní sada? Wow ;)

3 sarush ef sarush ef | Web | 28. prosince 2014 v 20:49 | Reagovat

Já Star Wars pořádně taky zkoukávám až teď :D

4 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 21:40 | Reagovat

Lidi mají málo svých starostí a proto se musí s prominutím pořád srát do života ostatním, vidím to dnes a denně ... ale na idioty je lepší prostě kašlat.
Ta pečetící sada je neuvěřitelně boží. :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Follow on Bloglovin

Navštěvuji:
(zbytek na bloglovinu)

Zdroje:

Ilustrační obrázky a animace jsou použity z tumblru (není-li řečeno jinak), nic nevydávám za své. Někdy je možné se obrázkem prokliknout na stránku, kde byla daná věc nalezena, ale někdy to je holt nemožné (dlouhodobě uloženo v počítači, ale snažím se doplňovat), avšak rozhodně to neznamená, že si něco přivlastňuji.